Jak rozeznat pohlaví u korely

Základním znakem pro rozeznání pohlaví u korel bývá ve většině barevných mutací výraznější zbarvení samečka oproti samičce. U mladých ptáků je rozlišení pohlaví poněkud obtížné, zvláště jedná-li se o nepřírodní zbarvení (lutino, albino, perlové, lemované, atd.) Mladí ptáci jsou velmi podobní samicím, avšak mají menší chocholku a světlý zobák. Ve stáří 6 měsíců přepelichávají do dospělého opeření a jejich pohlaví lze již rozeznat. U některých barevných variant (např. lutino) je však rozeznání pohlaví obtížné i v dospělosti a jediným poznávacím znakem může být „zpěv“, který však také není jediným 100% ukazatelem, neboť některé samičky se také mohou naučit prozpěvovat nebo napodobovat, zvláště, jsou-li chovány ve společnosti jiných ptáků.

Pokusím se tedy objasnit vše, co je mi známé ohledně rozlišován í pohlaví.

 

U klasického divokého (šedého) zbarvení:

Sameček je výrazněji zbarvený. Zvláště v oblasti hlavy je více žluté a výraznější červená lícní skvrnka. Chocholka bývá zpravidla vždy žlutá občas s příměsí šedých peříček. Tělo je šedé — mohou se vyskytovat tmavší nebo světlejší odstíny, občas až do šedočerné nebo nahnědlé. Hruď a břicho bývá o něco světlejší. Ruční letky jsou bílé. Spodní část zad a nadocasní krovky jsou světlešedé a vnější ocasní pera a spodní strana ocasu jsou tmavošedé. Zobák je též šedý.

Samičky bývají matnějšího šedého nebo nahnědlého zbarvení. Na hlavě se nevyskytuje žádné nebo jen velmi málo žlutého zbarvení. Lícní skvrnky jsou červené, avšak ne tak výrazné jako u samečků. Chocholka bývá vždy šedá, občas s příměsí žlutých peříček. Tělo bývá šedé a většinou jednobarevné. Spodní strana ocasu je žlutá a silně tmavošedě mramorovaná. Na vnitřních letkách křídel jsou žlutobílé skvrny.

 

U žluté, lutino a albino formy:

Zde se pohlaví rozlišuje velmi obtížně a mnohdy jedinou možností bývá genetické otestování jedince prováděné z krve nebo z peří. Obojí pohlaví má červené zbarvení očí. Zobák zůstává světlý i v dospělosti, mění se pouze výraznost masky a lícních skvrnek. Avšak žlutavé zbarvení na hlavě a červené lícní skvrnky mohou být spíše výraznější u samiček, stejně jako zbarvení těla bývá u samiček žlutější a samečci bývají více světlí až bělaví. Spodní strana ocasu u dospělých samiček bývá žlutě pruhovaná, samečci mají ocas jednobarevný - buďto žlutý nebo bílý. 

 

U albino formy:

Maska a lícní skvrnky zcela chybí, proto zde je rozlišení pohlaví  jedinců na základě  pohlavní dvojtvárnosti nemožné. Jediným spolehlivým ukazatelem je otestování geneticky z peří nebo krve anebo méně spolehlivé: sameček melodicky zpívá. U některých albino zůstává dospělým samičkám na spodní straně ocasu velmi jemně zřetelné pruhování- u mladých ptáků však toto nenízcela spolehlivé. 

 

U žlutých strakatých a skořicových forem:

Samečkův ocas je ze spodní strany tmavý (šedý nebo hnědavý — u tmavých strak až šedočerný), ale nemusí toto být vždy pravidlem. Někdy se stává, že pera mají mírně světlejší tečkování i v dospělosti. Samičky mají prouřky na spodní straně ocasu. Maska může být různá, zde úplně neplatí, že samec má výraznější lícní skvrnky, než samička. Na spodní straně křídel mají však letky dospělého samce méně skvrnek, nebo nejsou téměř skvrnité. U samičke skvrnitost přetrvává u v dospělosti. 

 

U perlových a lemovaných forem:

Toto zvláštní krásné zbarvení si v dospělosti ponechají pouze samičky a samečkům po přepelichání částečně nebo zcela vymizí a jejich zbarvení je přírodní nebo má takovou barvu, která tvoří základ celého zbarvení (např. u perlových korel se žlutým nebo strakatým základem zůstává po přepelichání jejich základní barva - čili žlutá nebo strakatá a u korel s šedým základem šedá. Rozeznat pohlavá je však někdy složité zvláště u mladých jedinců. Samci mohou mít mírně tečkovaný ocas i po přepeření, samičky mají ocasní pera světlá často bez horizontálních proužků, jak je tomu např. u šedých korel, nebo s drobnými vertikálními pruhy. Lícní skvrnky jsou u obou pohlaví stejně barevné. Skvrnitost letek bývá často podobná, ale samci mají letky ze spodu míně skvrnitější, v dospělosti někdy skvrnitost zcela chybí.

 

Dalším ukazatelem u všech barevných mutací  by mohl bý i tvar chocholky. Samci mívají delší pírka avšak užší základnu chocholky. Samičky mají základnu chocholky širší, ale chocholka není tak dlouhá. Avšak i tvar chocholky se může občas lišit u jednotlivého pohlaví a nemusí být vždy spolehlivým ukazatelem. 

 

A  jak již bylo zmíněno také spodní strana křídel může lecos napovědět, pokud je korela přírodního, strakatého nebo skořicového zbarvení (u lutino to jde špatně vidět, u albino nelze vidět). Samci mají na spodní straně letek mnohem menší tečkování, než samičky a v dospělosti tečkování často vymizí. Samičky mají tečkování výraznější, mnohdy až skvrnitá křídla zespod. Ale tento znak je opravdu spolehlivý u dospívajících a dospělých jedinců, u mláďat se často může člověk splést.

Další možnosti určení pohlaví je sestavení genetického profilu na základě zbarvení rodičů a prarodičů. Na toto je vhodné mít alespoň základní znalosti ohledně genetiky. Dále lze použít genetickou kalkulačku z internetu: www.gencalc.com. Použití kalkulačky je snadné, ale je třeba znát typ zbarvení své korely a hlavně je třeba znát zbarvení alespoň rodičů korely, u které chceme pohlaví znát. Jinak u některých mutací se ale nedá ani tato metoda použít. A chovatel je tak odkázaný pouze na to, jak se korela chová.

 

Do věku 3 měsíců jsou si mláďata velmi podobná, na hnízdě mohou být rozdíly v chování takové, že samičky bývají maličko kupředu oproti samečků, samečci často nechtějí z budky a nebo dlouho žebrají o zrní, samečci také při manipulací více štípou a křičí. Jinak po odstavu se chování obou pohlaví skoro neliší. 

 

Typické chování mladého samečka od věku 3 měsíců: 

*začíná prozpěvovat, poštěbetává a u toho se různě uklání, nebo poklepává zobákem. Čím je koreláček starší a přibližuje se pubertě, tím více se předvádí (kýve hlavou, klepe zobákem o bidýlko nebo o krmítko, dává křídla od těla, jakoby do tvaru srdce atd.)

 

Typické chování samičky od věku 3 měsíců:

samičky spíše křičí a nebo jsou tiché, občas mohou maličko štěbetat, ale ne tak často a nepředvádějí se u toho. Samičky však velmi často dělají tzv. "netopýra", o jest zavěšení se nožkymi o pletivo nebo o mříže klece hlavou dolů a roztažení křídel. U samců takové chování nebývá tak časté. 

TOPlist
aktualizováno: 20.05.2018 13:25:06