Klec‚ voliéra‚ hračky‚ vybavení

Klec - její vzhled, tvar a vybavení

Klec musí splňovat nejen estetické požadavky (klademe důraz výhradně na pohodlí ptáka) – tudíž kulaté klece jsou sice na pohled krásné, avšak velmi nepohodlné a pro ptáka značně stresující, neboť v nich pták nemá pocit bezpečí a jistoty – díky tomu, že nemají žádné rohy a také mají svislá bidýlka, na kterých ptáci mohou jen stěží šplhat.

Navíc tyto klece jsou téměř vždy válcového tvaru, postaveného na výšku a korely létají spíše vodorovně, ne svisle. Proto by klec měla být především široká, ne vysoká. Dráty klece by měli být alespoň na jedné (raději na dvou) straně vodorovné a měl by být mezi nimi rozdíl 1,5 – 2 cm.

Správná vzdálenost zaručuje, že si pták mezi dráty neskřípne nohy nebo zobák. Dráty by měly mít úpravu proti korozi – ať už pochromované nebo galvanicky pozinkované, bez plastových pouzder. Ptáci by je mohli ozobávat a případně spolknout a přivodit si trávicí potíže. Spodní vana klece by měly být vyrobena z nelámavého plastu a měla by mít výsuvné dno pro usnadnění čištění. Na kleci by měly být dvoje dvířka o správné velikosti- usnadňující manipulaci s ptákem, krmení a samozřejmě o velikosti úměrné velikosti ptáka. Klec by měla být vždy pokud je to možní spíše ve tvaru obdélníku na ležato. Tedy raději širší než vyšší a nebo čtvercová či vyšší jen nepatrně. Jde o to, že korely se pohybují vodorovně nikoli svisle a často jsou v obchodech vidět sice velmikrásné klece, avšak šířka je například pouze 40 cm šířka, hloubka 30 cm a výška 90 cm. Pro korelu je to však nedostatečné, neboť si v této kleci ani neprotahne křídla nebo se pohodlně neotočí. Proto je lepší raději klec s rozměry např. 75cm šířka, 45 cm hloubka a 75 cm (nebo klidně i těch 90 cm výška)a tyto proporce už budou pro ptáka pohodlnější neboť v této kleci už křídla roztahne.  Samozřejmě klece jsou dělané na výšku proto, aby se v nich pták cítil bezpečněji, neboť ve vyšších polohách mají pocit jistoty, ale vyvýšením klece se dá dosahnout i tím že ji postavíte na podstavec ji zavěsíte, pokud to její tvar a konstrukce umožňuje. 

Korelám je třeba zajistit dostatek zábavy např. v podobě tohoto netradičního krmení na bidélku z nataženého pásku pletiva. Pletivo je samozřejmě upraveno tak, aby korely neporanilo. (Foto z r. 2012)

 

Co se týče dalšího vzhledu klece, je lepší, pokud má klec minimum otvorů. Hlavní dvířka jsou samozřejmostí - korele  úplně stačí dvířka 12 x 12 cm a další např. boční dvířka jsou také vhodná, avšak často se můžeme setkat s klecemi, které mají například krmítka sice velmi krásně umístěna zvenku a připavněna ke kleci přes otvor v pletivu. Bohužel toto má velkou nevýhodu - zvláště při poškození zavírání krmítka nebo rozbití (často bývají plastová) je klec nejen nezabezpečená, ale často prakticky dále nepoužitelná díky těmto vzniklým otvorům a je třeba je nějak zabezpečit např. pletivem. Proto je vždy lepší vybírat raději klec, která tato plastová krmítka nemá popřípadě vybírat taková, která se po poškození dají odejmout a otvor bezpečně uzavřít. Takovouto klec není ani možné dát s papouškem ven. Bohužel mluvím ze své zkušenosti - tuto klec jsem před mnoha lety vlastnila a plastová krmítka nedržela tak jak by měla a korela mi bohužel ulétla.Od té doby vybírám pouze bezpečné klece a každá dvířka zároveň jistím karabinkou. Také plastové dno není dobré podceňovat. Určitě dejte přednost klasickému šuplíku na čistění. Občas narazíte na velikou klec, jterá šuplík nemá, pouze má vanu a toto je nepraktické. Co se týče pobytu venku v kleci, velmi nebezpečné může být uvolnění dna klece. Jako další bezpečnostní opatření jsem  tedy zvolila při pobytu venku celkové odstranění dna a na spodek klece jsem připevnila předem na míru nastřihané pletivo (šířka oka 16 - 18 mm), které jsme připevnila opět karabinkami. Toto se dá velmi dobře použít na každou klec a je možné dát korelu ven na trávník (je dobré klec přidělat k zemi např. stanovými háčky, aby se nekývala). Samozřejmě je vždy nutné korely nenechávat bez dohledu, nic není na 100% a ani tato ochrana není úplně spolehlivá, avšak pokud zafouká vítr a klec spadne např. ze stolku nebo se převrátí, pak pletivo (pokud tedy není vyloženě nekvalitní) maximálně utrpí nějaký ten ohyb nebo odření a korela se pravděpodobně trochu vyděsí, ale plastové dno se většinou rozbije nebo se uvolní háčky a korela může ulétnout. V takto jištěné kleci pletivem zespod je to opravdu nepravděpodobné, ledaže by došlo k jeho proražení. Ale jak jsem se již zmínila nic není úplně na 100% a toto je jen moje doporučení. Samozřejmě je na každém chovateli, jak si klec zabezpečí. 

Bidélka v kleci

Bidélka v kleci jsou další důležitou kapitolou. Nesmějí být umístěna příliš blízko ke stěnám klece, aby si o ně pták neotíral ocasní pera. Také se musí dbát na to, aby byla rozmístěna taky, aby ptačí trus nepadal do krmítek nebo napáječek a v případě více ptáků na ostatní ptáky.

Plastová bidélka jsou nepraktická, protože ptákovi neposkytují obrušování zobáku, jako bidélka s přírodního materiálu. Proto je vhodné do klece umístit alespoň jedno bidélko z neopracovaného dřeva. Pozor však na jedovaté stromy! Nejlepší jsou větvičky z ovocných stromů (jabloň, třešeň, višeň, hrušeň…) nebo z některých listnatých stromů (bříza, lípa, ořešák, líska… Musíme však dávat pozor také na chemické ošetření těchto rostlin, které je pro ptáky nebezpečné.  Jehličnaté stromy nejsou příliš vhodné díky svému vysokému obsahu pryskyřice. Ta by mohla ptákům nejen slepit peří, ale i způsobit trávicí problémy. Tloušťka bidélek by měla být taková, aby je pták nemohl prsty na nohou obejmout, ale je vhodné do klece dát bidélka různé tloušťky a mohou být i mírně pokroucená - to vše korele pomáhá proti otlaku nožek. 

Toto je potřeba, aby si mohli ptáci o bidýlka brousit drápky a také si např. ve venkovní voliéře v chladnějších dnech chrání prsty před chladem, neboť je mohou skrýt do peří.

 

Voliéry – Mohou být pokojové nebo venkovní. Jsou vhodné především chováme-li více ptáků a nebo více druhů pohromadě. Kritéria při výběru voliéry jsou stejná jako při výběru klece. Praktické jsou  voliéry na kolečkách, které se dají přesouvat např. při úklidu, nebo voliéru můžeme převézt třeba na balkon, aby si zvířata užila sluníčka a čerstvého vzduchu. Venkovní voliéry jsou již poměrně složitější a vzhledem k tomu, že s nimi nemám příliš zkušeností tyto informace zde budou jen okrajově.

 

Krmítka a napáječky – Pro jednoho ptáka je v kleci zapotřebí minimálně tří misek. Na vodu, na suché krmení a na ovoce nebo ostatní krmení. Vhodné jsou nádoby z plastu, kovové nebo keramické. Nejlépe nádoby a krmítka na zavěšení. Jejich velikost musí opět odpovídat velikosti ptáka. Je třeba je umístit tak aby se do nich ptáci mohli pohodlně dostat a neznečišťovali si krmení trusem.

 

Dávkovače krmení – jsou vhodné, pokud potřebujeme na krátkou dobu (1 – 2 dny) odjet a nemáme nikoho, kdo by se nám o ptáky postaral. Musíme však zkontrolovat jejich správnou funkci – mohou se ucpat a ptáci by mohli hladovět!

 

Napáječky – jejich výhodou je neznečištění vody ptáky (někteří se v mističkách na vodu koupou – tudíž se musí voda vyměňovat několikrát denně) a také pokud jsme opět krátkou dobu pryč. Znovu zde platí to, co u dávkovačů krmení. Je třeba zkontrolovat, zda plní svoji funkci (mohou špatně těsnit a voda z nich může vytéct). Nikdy nenecháváme v těchto napáječkách však vodu déle než 3 dny!

 

Podestýlka - může být ve formě speciálního ptačího písku, nebo levnější formy přesátého obyčejného písku. Někdy se používá k podestýlání papír nebo noviny – ty by neměly být však barevně tištěné, protože jsou jedovaté a papír by měl být pokud možno dřevitý s co nejmenším množstvím povrchových úprav. Noviny nejsou příliš vhodné pro ptáky, kteří mají tendenci je oškubávat a pojídat. Pokud je pták pozře, může mít potíže s trávením.

Já se tedy přiznám, že  používám jako podestýlku noviny. Ty obyčejné černobílé. S pískem se mi hůř manipuluje a každodenní výměna by byla opravdu složitá. Ale moji ptáci jsou bezproblémoví (až na jednoho samečka) a noviny neokusují. Ten zmíněný je sice okusuje, ale nepojídá – naštěstí. Rád si s nimi hraje. Dělá to už 6 let a je naprosto zdravý.

 

Sépiová kost a kámen na obrušování zobáku  - obojí je k dostání v obchodech pro zvířata. Kameny k obrušování už existují i ve formě bidýlek potažených cementem, na kterých si ptáci mohou brousit nejen zobák, ale i drápky. Podmínkou však je, aby pták tento materiál nepojídal. Dále existují minerální tyčinky a kameny, které pták může bez problému i pozřít. Tyto výrobky obsahují vápník a řadu dalších minerálů. Sépiová kost je z těchto minerálových doplňků nejznámější a patří k základnímu vybaven klece.

 

Hračky a ostatní vybavení klece – je třeba dbát na to, aby se korely v kleci nenudily. Dopřejte jim tedy dostatek zábavy. Vhodné hračky lze koupit v obchodech s chovatelskými potřebami, ale šikovný páníček si může hračky pro svého miláčka udělat sám doma. Je třeba však věnovat pozornost materiálu, z kterého budou hračky vyrobeny – aby splňoval především požadavky na bezpečnost a zdraví ptáka. Takové hračky by měly být také kromě zdravotní nezávadnosti také z nerozbitného materiálu, aby dlouho odolaly ptačím zobákům.

Chováme- li jen jednu korelu, měly by být hračky v její kleci samozřejmostí. Není třeba mnoha zbytečností – postačí např. jedno zrcátko (pták vidí svůj odraz a necítí se k v kleci tak sám) a malý zvoneček zavěšený na řetízku. Nebo můžeme tyto hračky doplnit ještě o houpačku. Ptáci vidí barevně, proto by tyto hračky měly být pestré. Jinak existuje spousta hraček – míčky, průlezky, žebříčky a jiné další hračky. Můžete si nakoupit těchto hraček větší množství a občas je v kleci proměnit, aby nepůsobily po čase na ptáka nudně. Hračky konkrétně rozebereme v další sekci a to: PÉČE O KORELU 3. - VÝCHOVA KORELY -  ZÁBAVA A HRY S KORELOU

 

Ostatní (koupelničky) - ptáci se rádi koupou. Občasné navlhčení peří jim usnadňuje jeho čištění. Pokud ptáci nemají k dispozici koupelničku nebo aspoň mističku s vodou, uvítají jemné postříkání rozprašovačem. Někteří ptáci se raději nechávají takto sprchovat a koupelničky vůbec nevyužívají. Ptáka je možno koupat v kterémkoli ročním období – avšak v zimních měsících nedovolujeme koupat v pozdních odpoledních hodinách a večer, protože by peří nestačilo proschnout. Pták musí být v teplé místnosti a nesmí být vystaven průvanu!

 

Korely jsou společenské a milují život nejen s dalšími (jinými) jedinci svého druhu, ale i se „svým“ člověkem. Proto byste se měli důkladně zamyslet nad tím, kde bude ve vašem bytě ideální místo pro klec.

Dřevěná houpačka (nejlépe z neopracovaných větví) také udělá korele radost.

Kam umístit klec:

1) stálé místo – změny v okolí ptáka především v prvních dnech matou.

2) v blízkosti rodiny nebo pečovatele – jinak jsou zvířata osamělá a k člověku tolik nepřilnou. Následkem samoty může být vytrhávání peří.

3)výhled z okna – zajistí zvířeti dostatek dojmů. Navíc tak korely prožívají přirozený koloběh dne a noci. Okno také umožňuje slunění. Je ale důležité, aby měl pták i možnost ukrýt se do stínu.

4) klec nebo voliéru umístit alespoň do výšky očí - (ptáci se necítí v klecích umístěných příliš nízko dobře). Ptáci mohou dobře pozorovat okolí a také udržovat kontakt s okolním děním. Neumísťujeme ani příliš vysoko – ptáci by zůstali příliš plašší. Klec je vhodné také umístit jednou částí ke stěně, aby se pták cítil v bezpečí.

5) světlé stanoviště s pokojovou teplotou – klec neumísťujeme příliš blízko topného tělesa, kde je příliš suchý vzduch.

6) vyvarovat se nadměrnému hluku, ale není vhodné ani naprosté ticho – v místnosti může být např. potichu puštěné rádio nebo televize, což ptáci uvítají. Zvuky patří k přirozenému životnímu prostředí.

7) v místnosti, kde stojí klec, by se nemělo kouřit – plíce korel jsou příliš malé na to, aby se vypořádaly se silně znečištěným vzduchem a také dejte pozor na umístění klece v kuchyni - není to příliš dobré kvůli výparům. Obzvlášť dejte pozor na teflonové nádobí. teflon je pro korely toxický. Pokud máte větší mostnosti a pravidelně větráte, pak by neměl být problém, ale raději korelu umístěte co nejdál od tohoto zdroje nebezpečí.

 

Ptačí pokoj

Rozhodneme-li se chovat více korel nebo pro odchov mláďat, je velmi vhodné jim pořídit svoji vlastní místnost se všemi potřebnými náležitostmi. V takovéto speciálně přizpůsobené místnosti se také mohou volně pohybovat po celý den. Tato místnost jim sice nenahradí jejich přirozený domov, ale může jim poskytnout opravdu maximální pohodlí pro uspokojení všech jejich základních potřeb. 

Pokud máte dostatečně prostorný byt a nebude vám líto se jedno místnosti vzdát ve prospěch vašich korel, pak je možné zařídit korelám speciální pokoj přímo pro ně. Ptačí pokoj by však měls pslňovat určitá kritéria: Pokoj by měl mít zabezpečené okno a vstupní dveře proti predátorům a také proti možnému ulétnutí. V místnosti by se neměl nacházet zbytečný nábytek a stávající nábytek by měl být stabilní a dobře přiléhat ke stěnám, aby se korely nemohly zaklínit v mezeře mezi nábytkem a zdí. Dále by v místnosti nemělo být pokud možno žádné volné elektrické zařízení, osvětlení by mělo být takové, aby korelám nemohlo ublížit. Elektrospotřebiče s kabely pokud možno odstraňte úplně, aby je korely nemohly okusovat zobákem.

Také je třeba vymezit prostor na hnízdění, pokud se rozhodnete odchovávat mláďata. Korely můžete chovat po párech i společně, je to jen na každém chovateli. Korely jsou ptáci, žijící v hejnech, proto se téměř bezproblémově snesou. Mezi páry bývají občas roztržky, pokud umístíme příliš málo budek, jinak bývají většinou mírumilovní. Je vhodné, aby v hejnu byl vždy stejný počet samečků a samiček, aby nevznikali liší ptáci, kteří by mohli být středem útoku ostatních nebo by naopak oni mohli ostatní spárované jedince obtěžovat. Občas se však stane, že si korely zanášejí vzájemně do budek a chovatel pak nemůže rozeznat, čí mláďata jsou. V tomto případě je vhodnější, přistopit na radiční hnízdění po párech, aby měl chovatel přehled, který pár jaká mláďata dává. Někdy se toto dá odhadnout podle tělesné konstituce, avšak není to vždy spolehlivé a pokud chcete např. sestavovat nové páry  a následně je prodávat, je třeba, aby ptáci byli nepříuzní a v takové situaci je často, zvláště máte-li podobné mutace, těžké určit, od kterých rodičů mláďata pocházejí. V takovém případě nechte raději korely hnízdit v párech a volné létání po pokoji jim dopřejte v období mimo hnízdění. 

Na podlahu ptačího pokoje je vhodné lino nebo dlažba. Může být také betonová podlaha ošetřená omyvatelným nátěrem na beton. Dále by zde měly být skříňky nebo nějaký úložný prostor na krmení a ostatní pomůcky. Zdroj vody by měl být pokud možno co nejblíže místnosti nebo přímo v ní.

Do ptačího pokoje dejte několik větví, nejlépe z různých stromů (pozor na jedovaté dřeviny!) a také větve různé tloušťky. Můžete teké zhotovit ptačí strom, nebo závěsná bidélka. Ve vybavení pokoje se fantazii prakticky žádné meze nekladou, pouze přihlédněte k bezpečnosti a také berte ohled na prostor. Malý pokoj není dobré "přeplácávat" různými předměty. Každá místnost má svoji kapacitu, tedy je dobré, pokud chcete chovat opravdu hodně ptáků, si uvědomit, že např do místnosti cca 15mzkrátka "nenacpete"  20 párů korel i s jejich mláďaty. V takovémto pokoji můžete mít volně max 6 párů s dočasným pobytem cca 10 - 15 mláďat, ale ptáci budou postrádat komfort a rozhodně toto není na trvalé využívání. 

Místnost by měla být také správně osvětlená, s orientací nejlépe na jih nebo jihozápad. Pokud máte místnost orientovanou jako např. já na východ, ptáci nebudou mít dostatek světla po celý den, ale pouze ráno a dopoledne. V takovém případě si můžete pomoci prosvětlením pokoje opticky - tedy světlé odstíny vybavení (úplně bílé stěny však mohou na ptáky působit depresivně, proto spíše volte odstín jemně do žluta nebo světle zelené barvy. Také si můžete pomoci zavěšením několika zrcadel do středu pokoje nebo naproti oknu. Dejte však pozor, aby ptáky příliš neoslňovala a nebo aby se o ně neporanili. 

Teplota v ptačím pokoji by měla být pro korely příjemná, tedy ani přetopeno ale ani velká zima a především by měla být teplota stálá. Velké výkyvy teplot způsobují pelichání. Pokud ptáci nehnízdí, postačí jim stabilní teplota v pokoji kolem 16°C (méně také nevadí, korely bez problémů vydrží  i mnohem nižší teploty až do 0°C). Na hnízdění je optimální teplota 18 - 22 °C. Nižší teplota může zpomalit vývoj zárodků, nebo je zcela poškodit, vyšší teplota naopak způsobí předčasné vyklubání a tím i nedovyvinutí mláďat. také vlhkost vzduchu by měla být v normálním rozmezí. příliš suchý vzduch nesvědčí mláďatům ve vajíčku, mohou mít problémy s vyklubáním, ani příliš vlhký vzduch není dobrý, neboť může napomoct rozvoji plísním a mikroorganismům, které pak čerstvě vylíhnutá mláďata napadají. Mírně vlhčí vzduch několik dní před vyklubáním mláďat nevadí. 

 

Další součásti ptačího pokoje nebo voliéry:

Ptačí strom

Při létání v místnosti mohou začít ptáci okusovat nábytek, tapety a jiné. V takovém případě je dobré nabídnout korelám něco lákavějšího – například speciální ptačí strom nebo volně zavěšené bidýlko. Vhodné stromy nebo závěsná bidýlka se dají koupit v obchodech s chovatelskými potřebami. Ti zručnější si však mohou obojí vyrobit sami.

 

Na ptačí strom budete potřebovat:

Jako základ použijte např. velký květináč ze dřeva, kovu nebo plastu nebo pálené hlíny. Pokud pod něj připevníte kolečka, bude snadné strom přesouvat z místa na místo.

Na samotný strom potřebujete kmínek nebo vhodně rozvětvenou silnější větev. Přírodní větve jsou různě silné a ptáci si na nich pěkně protáhnou tělo. Navíc si mohou na dřevě obrušovat i drápky a zobák. Použít můžete větve ovocných stromů, dubové, bezové, březové, ořechové, lipové, vrbové, topolové nebo kaštanové. Větve musí být samozřejmě bez chemického postřiku.

Nejdůležitější pro pohodlné využívání ptačího stromu je jeho stabilita. Abyste jí dosáhli, budete potřebovat těžší kameny, stojan na vánoční stromek, písek nebo zahradní zeminu a ptačí písek.

 

Jak na to:

Kmínek postavíme do stojanu na vánoční stromek a upevníme. Stojan postavíme do květináče a zatížíme pomocí kamenů. Nyní květináč naplníme do 5 cm pod horní okraj zeminou nebo pískem. Vrchní vrstvu až k okraji květináče tvoří ptačí písek.

Nyní květináč příčné větve zkrátíme tak aby nepřesahovaly okraj květináče.

Strom ozdobíme způsobem vhodným pro ptáky – např. hračkami pro ptáky, prosnými klasy, kousky ovoce a zeleniny…atd.

Ptačí strom by měl být umístěn daleko od klece, aby motivoval ptáky k létání.

 

Čištění ptačího stromu: Občas obnovíme vrstvu ptačího písku, znečištěné větvičky očistíme vodou a jádrovým mýdlem. Ptačí strom je vhodné každý druhý rok vyměnit za nový. 

 

Závěsná bidýlka:

Mohou být buď s provázkem pro připevnění např. ke stropu nebo k větvi, nebo na háček, který se zavěsí na stěnu na skobičku.

Jaký typ bidýlka si vyberete, záleží jen na vás.

 

Bidýlka s provázkem

jsou jednodušší na výrobu. Prakticky k tomu potřebujete jen bidýlko, které buď koupíte, nebo si jej zhotovíte z rovnější větve o průměru cca 1,5 – 2 cm (může být i užší nebo širší – doporučuji zavěsit několik takových bidýlek o různém průměru větvičky, aby si ptáci mohli trénovat nožičky). Délka větve bude záležet na vašem uvážení a také na prostoru místnosti.

Na oba konce větve připevněte provázek. Ten by měl být nejlépe z přírodního materiálu a dostatečně silný, protože ho ptáci budou nejspíš okusovat. Můžete také použít silnější řetízek (očka o průměru cca 5 – 10 mm). Provázek připevníme k větvi tak, že ji buď můžeme provrtat a provázek jednoduše protáhnout a dole zauzlovat.

Konce provázku zastřihneme tak, aby zůstalo od uzlu asi 3 cm provázku, se kterým si korela může také hrát a okusovat jej. Delší zbytky provázku nenecháváme, protože by se do nich mohl pták zamotat nebo zamotat a uškrtit.

 Délka provázku závisí na tom, kde bude houpačka umístěna a také jak dlouhá je větev. Optimální velikost houpačky pro jednu korelu je: 20 – 25 cm = délka větve (z každé strany tak 2,5 cm na okraj pro provrtání dírek) a délka provázku asi 25 - 30 cm. Pokud chcete, aby se na houpačce mohlo usadit korel více, musíte tomu přizpůsobit i její velikost.

 Pro více než 3 korely odpovídá asi tato velikost: 65 – 75 cm dlouhá větev (z každé strany 5 cm na okraj pro provrtání dírek) a délka provázků na každé straně asi 55 – 65 cm.

Také záleží, jak bude provázek připevněn ke stropu nebo k jiné větvi. Zda na dvou koncích nebo se obě strany spojí v jeden. Pokud bude připevnění na dvou koncích, mohou být provázky i o něco málo kratší.

Na konec provázku připevníme buď malý kroužek, pokud máme např. ve stropě připravený háček na zavěšení nebo provázky jednoduše přivážeme k požadovanému místu.

 

Závěsná bidýlka typu s háčkem pro připevnění na skobičku:

Tato bidýlka jsou trošku složitější, ale šikovný chovatel si bude vědět rady.

Nejprve seženeme několik asi 15 - 25 cm dlouhých rovných větví (můžeme je nařezat z jedné velmi dlouhé) a vhodný kus kmene stromu – nejlépe ovocného (může být však i ořech nebo bříza).

 Kmen by měl mít alespoň 10 – 15 cm v průměru a neměl by mít žádné větve a pokud možno bez suků. Jeho délka závisí na tom, kolik budeme chtít bidýlek zhotovit. Pro zhotovení 5 takových bidýlek je třeba asi 25 – 30 cm takového kmene. Z kmene mírně našikmo uřízneme dřevěné oválky, které nám budou sloužit jako základ pro bidýlka a jako místo pro připevnění očka nebo háčku.

 Oválky by měly mít tloušťku asi 1,5 – 2 cm. Více nebo méně není příliš vhodné pro dobrou stabilitu a trvanlivost bidýlka.

Na takto připravené oválky připevníme očka nebo háčky, které seženeme běžně v jakémkoli železářství nebo obchodě pro kutily. Postačí např. i háčky na obrazy.Tyto háčky připevníme několika malými hřebíčky nebo šroubky.

 Dále připevníme větve, které jsme si předem připravili nebo nařezali na patřičnou délku. Můžeme je k oválkům přišroubovat nebo přibít hřebíky.

 Dáváme pozor, aby hřebíky nebo šroubky neprošly skrze bidýlko a pták se o ně v budoucnu neporanil.

Takto zhotovená bidýlka si můžete libovolně rozmístit na předem připravené skobičky kdekoli v místnosti. V případě potřeby je zle opět sejmout – např. při čištění

 

Voliéra

K ptačímu pokoji můžete připojit i voliéru. Nebo ji můžete také postavit zvlášť.

Voliéra umožňuje ptákům pobyt na čerstvém vzduchu a také slunění nebo spršku – je-li polokrytá.

Rozměry voliéry závisí opět na počtu ptáků a také na prostoru, který máte k dispozici. Voliéra by měla být na dobrém stanovišti. Nejlépe s ranním a odpoledním sluníčkem.

Voliéry jsou již běžně dostupné na některých internetových stránkách a to buď jako kompletně hotové smontované nebo jejich díly. Samozřejmě si můžete vyrobit takovouto voliéru sami, máte-li k dispozici materiál a trochu šikovné ruce.

Jako základ voliéry bývá železná nebo dřevěná konstrukce, která se opatří vhodným pletivem (tloušťka ok pro korely je cca 10 – 15 mm) a stěny mohou být zčásti kryté dřevěnými prkny. Podlaha by měla být dobře udržovaná. Může být z pevných dřevěných prken nebo betonová anebo jen přírodní zatravněná. Kvalitní voliéra by měla mít vybetonované základy proti podhrabání škodné. 

Střecha by měla mít odvod vody a správný sklon. Voliéra může být polokrytá (odkrytá část je opatřena několikavrstvým pletivem) nebo mít střechu po celé ploše. Polokrytá je vhodná pro slunění anebo koupání při letních deštích.

Se stavbou voliéry prozatím nemám příliš zkušeností. Jak postavit správnou voliéru se můžete dočíst v podrobnějších knížkách o chovu ptactva.   


TOPlist
aktualizováno: 02.01.2018 11:00:48