Koupili jsme si nováčka - a co dál...

Jak se korela projevuje

 

Abychom korele porozuměli již v prvních dnech, je dobré znát také řeč jejího těla.

Tyto základní projevy chování bychom tedy měli znát:

Protahování nohou - pták protahuje dozadu jednu nohu a zároveň přilehlé křídlo. prsty jsou při tom sevřené. Tento pohyb slouží k uvolnění uunavených svalů. Pták jej půže posléze opakovat i na druhé noze.

Spánek - Korela si schová hlavu do peří na zádech. Toto je typická spánková poloha mnoha ptáků. Opěření na zádech je lehce načepýřené a korela si v něm může schovat celou oblast zobáku.  

Odpočinek na jedné noze - pták spí, nebo stojí na jedné noze. Tato poloha slouží k uvolnění druhé nohy, ale také plní funkci ochrannou, kdy si za nízkých teplot takto ptáci střídavě zahřívají nohy v opeření. Proto ptáci, kteří přišli o jednu nohu např. kvůli zranění nemohou být ponechání za nízkých teplot ve voliéře.

Nadlehčování křídel  - toto chování slouží taktéž k uvvolňení a také k procvičování svalů. Pták také nadlehčuje křídla za vysokých teplot - (říkám tomu že pták "větrá") aby pustil k tělu chladnější vzduch a snížil teplotu. Dále ptáci nadlehčují křídla při sprchování, aby zachytili dopadající kapky.

Mávání křídly - Pták sedí na bidýlku a mává křídly. Může se také při tomto pohybu pověsit za nohy hlavou dolů. Tímto procvičuje svaly a také vybíjí přebytky energie. Toto se často stává, je-li korela příliš dlouho v kleci s nemožností prolétnout se.

 

Protahování křídel do stran - toto chování je součástí toku samečka. Pták roztahuje křídla do stran a často vydává různé zvuky - štěbětání nebo napodobuje různé melodie a slova. Takto se korelí sameček předvádí samičce, anebo se snaží zastrašit svou velikostí případého soka.

 

Čištění peří - toto chování lze pozorovat u korel nejčastěji. Čištění korely bylo již popsánov rubrice: Máme doma korelu - jak o ni správně pečovat? 3.část - nemoci, hygiena, zdravotní prevence.

 

 Drbání - i toto je normální aktivita během dne. Pták odstraňuje nečistoty z peří a také reaguje na svědění. Korely se drbou i na hlavě tak, že protahnou nohu nad křídlo. Pozor bychom měli dát, pokud se pták stále drbe na jednom místě. Je možné, že by mohll být napaden parazity a měl by být prohlédnut zvěrolékařem. 

 

Protřepávání peří - tímto se pták zbavuje nečistot a také si rovná peří. K tomuto pohybu dochází také při rozčilení ptáka. 

 

Načepýřená pírka na hlavě - K tomuto jevu dochází krátce před usnuím nebo při podřimování. Často mají takto načepýřená pírka také mláďata.

 

Korela je celkově načepýřená - Korely se mohou čepýřit, pokudi jim je zima, aby udržely teplotu, vytvoří si mezi pírky určitou vzduchovou vrstvu, která má tepelně izolační účinek. Také se mohou čepýřit ve spánku. Neměla by však být korela načepýřená po celý den, toto může signalizovat onemocnění.

 

Pokusování a křupání zobákem - tento jev je velmidobře patrný při odpočívání a celkové spokojenosti ptáka. I mláďta na hnízdě již mají tuto schopnost. Vzhledem k jejich rozšířenému tvaru zobáčku si často několikadenní mláďata dokáží spodní čelist jakoby předsunout pod horní a tak si okusují špičku. Toto chování je časté po krmení a při následném odpočívání. Takový pohled na mláďata je velmi komický. V určitém věku, se však tato schopnost ztrácí vlivem dorůstání zobáčku do tvaru dospělého ptáka. 

 

 Broušení zobáku -  korela si často brousí zobák o nějakou větev. Dělá to z důvodu očištění zobáku od zbytků potravy, také kvůli obrušování, nebo je také toto chování určitým druhem pozdravu. Korely si také často brousí zobák, jsou-li v rozpacích. Tak překonávají situace, které jsou jim nepříjemné.

 

 

 

 

Potřásání hlavou - toto chování je patrné, pokud korele není něco příjemného, např. nepříjemný zvuk, nebo situace. Někdy se toto také stává, mluvíme-li na ptáka příliš zblízka. 

 

 

 

 

 

 

Zívání - je pozorovatelné u všech papoušků. Pták větščinou zívá z nedostatku kyslíku, který následně způsobuje únavu. 

 

Kýchání - ptačí kýchnutí se velmi podobá kýchnutí lidskému. Často však nesouvisí s rýmou, protože při té se  u ptáka objevuje i výtok z nozder. Normální kýchnutí má za účel pročištění nozder a podobá se tedy našemu smrkání.

 

 

Dále bychom si měli všímat chocholky:

v klidu - ve všech normálních a nestresových situacích je chocholka téměř vodorovně přilehlá k hlavě. Její špička míří vzhůru a pírka jsou hladká. 

zaujetí - při činnostech, které vyžadují pozornost, při pozorování věcí, při komunikaci s člověkem (např. hra, učení se mluvit...) při zkoumání něčeho, co korelu zaujalo, je chocholka vztyčená kolmo vzhůru. 

napětí - je-li chocholka maximálně napřímena a míří téměř vpřed, je to znamění velkého rozčílení, napětí nebo blížící se hrozba.

strach - když má pták strach, má nepříjemný pocit, nebo si je nejistý, sklopí chocholku dozadu a křičí. Peří po celém těle je těsně přilehlé.  Hlava je při tom natažena vpřed.

hrozba - Taktéž je chocholka sklopená dozadu, pták otvírá zobák, syčí nebo vydává specifické zvuky kterými se snaží zastrašit nepřítele.

 

Jak se korela dorozumívá  - Zvuky, kterými se mezi sebou korely odrozumívají, jsou relativně tiché. Existují zvuky spojené se strachem, s namlouváním, s dožadováním se potravy od rodičů, dorozumívání se mezi partnery, kontaktní zvuky při letu či prosté křičení - např. je-li pták soustavně sám v kleci.

 

 

Korely jsou chytré

Korely patří vedle andulek a zebřiček mezi ptáky chované již dlouho v lidské péči a tudíž jsou považovány za domestikované. Některé chování si však ponechaly ze svého života v přírodě. Korela je řazena mezi nejinteligentnější z malých papoušků. Nemůže se sice inteligencí a schopnostmi naučit se mluvit, vyrovnat velkým papouškům, např. arům, kakaduům atd, ale má velmidobré napodobovací schopnosti (a to i samičky) naučit se pár slov a melodií, je snadno ochočitelná a velmi přátelská.  Je také velmi zvědavá. Všechno, co je pro ni nové musí důkladně prozkoumat. Smyslem zkoumání je vyrovnání se s novými podmínkami a změnami ve svém životním prostředí. 

V lidském zajetí tak dochází často jak ke komickým, tak i nebezpečným situacím, kdy si pták může ublížit. Měli bychom tedy vždy na korelu dohlížet a nebezpečných situací se vyhýbat. Korela všechno nové důkladně prozkoumává zobákem a jazykem. Nejvíce jsou tedy vystaveny nebezpečí hlava a zobák. (popálení se o horké předměty, otrava jedovatými květinami, požití nevhodné potravy…) Při pravidelném opakování určitých činností nebo situací se korela naučí rozeznávat, co je pro ni dobré a co ne. Zanedlouho může pochopit, jak se dostat z klece ven, a to i přestože mají velmi důkladné zavírání. Pokud chováme více ptáků, budou nepřetržitě křičet, odloučíme-li jednoho z nich od ostatních.  Tento kontakt lze využít v případě, uletí-li jeden z ptáků. Takový uprchlík se může často vrátit k partnerovi do klece postavené v otevřeném okně.

 

 

Korela a její smyslové vnímání

Čich - U většiny ptáků se ví o čichovém ústrojí jen velmi málo. Pravděpodobně však různé pachy vnímají. Je však dokázáno, že vnímají pach kouře a silně dráždivých látek.

Chuť - V přírodě nemá pro korely chuť nijak zvláštní význam. Co je poživatelné, se mlá´data naučí od rodičů a starších ptáků a také jejich vlastní zkušenost. Potrava je nejprve ohmatána a prozkoumána jazykem a nepoživatelné při tm vytříděno. V zajetí má však pták na výběr z mnoha druhů potravy a tak se může stát, že si oblíbí určité krmení, nebo naopak některé krmení bude odmítat.

Sluch - Sluch korel se dá přirovnat k sluchu lidskému, je možná i o něco málo lepší. Dobrá schopnost slyšení je v přírodě důležitá při dorozumívání na dlouhé vzdálenosti. Například při varování před nebezpečím.

Zrak - Zrak korel je ze všech smyslů vyvinut nejlépe. Díky posazení očí mají korely kompletní zorné pole, avšak oblast kterou dokáží postřehnout obě oči je velmi malá. Ptáci všakk dokáží vnímat pětkrát více obrázků za vteřinu než člověk. To je důležité při rychlém letu. Kdo spatří nepřítele rychleji, přežije v přírodě déle. Korely mají schopnost rozlišit barvy. Důležité je to pro ně při hledání potravy a rozpoznávání nepřátel.

 

 

Cesta domů

O tom, zda se korely ochočí, budou krotké a přítulné, nebo zda zůstanou plaché a nedůvěřivé rozhodují kromě toho, jak s nimy bylo nakládáno ve veku mláďat, ať už ze strany rodičů, nebo chovatele, také první  hodiny a dny v novém prostředí.

Korely si většinou odnášíme z obchodu nebo od soukromého chovatele "zabalené" v krabičce nebo ve vhodné přepravce. Tma a hladké stěny ptáka chrání před zraněním, průvanem a také i částečně před nadměrným stresem, který se během převozu nebo manipulace vždy projevuje a působí na ptáky negativně. Proto bychom měli zvolit pokud možno co nejkratší cestu domů. Během vysokých teplot nebo naopak velmi nízkých teplot bychom měli ptáka před nimy chránit. Po příchodu domů bychom měli mít již předem připravenou klec a veškeré vybavení. 

 

První okamžiky doma

 

 Ptáka co nejdříve vypustíme do klece. tímto způsobem:

Krabičku nebo přepravku částečně otevřeme a přiložíme k otebřeným dvířkům klece. Nyní čekáme, až pták sám vyleze. Toto může trvat i několik minut. Rozhodně bychom neměli na krabici příliš silně klepat nebo vkládat ruce dovnitř, což korelu více vystesuje a navíc korela umí velmi pěkně štípnout.  Můžeme krabičku mírně naklonit a dál čekat. Když je korela v kleci, zavřeme dvířka a necháme ji uklidnit.  Ke kleci nepřistupujeme, pouze pozorujeme z větší vzdálenosti. První den bychom korely neměli vůbec rušit, aby si na nové prostředí zvykly. V prvních dnech mohou být korely skutečně velmi plaché, proto krmení a údržbu klece děláme velmi pomalu a opatrně. 

Měli bychom se také vyvarovat velkého hluku a nepříjemných zvuků, které můžou korelu poplašit. Na korelu bychom měli však hned od první chvíle mluvit. To pak usnadní další spolupráci.

 

 

 

 

 

TOPlist
aktualizováno: 02.01.2018 11:00:48