Páření‚ snůška‚ problémy se snůškou

Pokud je samička ochotna se s takovým samečkem pářit, začne tot dávat najevo tím, že před samečkem přechází z jednoho místa na druhé, tiskne hruď a také hlavu k místu, na kterém se nachází - např. na bidýlku. Sameček jí poté většinou vyleze na záda a chvíli přešlapuje přičemž se snaží stočit svůj ocas tak, aby se ústí obou kloak dotýkaly. Páření může probíhat několik vteřin, ale také i několik minut. Někteří ptáci jsou při páření tišší, jiní mohou při aktu různě štěbetat nebo pípat. Po skončení páření se ptáci usadí vedle sebe a rovnají si peří. Takto se může páření opakovat i několikkrát za den. Samička pak začne snášet vajíčka většinou do 7- 10 dní v 1 - 2 denních intervalech. Počet vajíček může být různý, většinou však kolem 4 - 6. Na vajíčkách začíná pár sedět pevně většinou po 3. sneseném vajíčku, ale může se stát, že zasednou již od 1. vajíčka. 

  Tedy základem pro rozmožování ptáků je vajíčko, které poskytuje všechny potřebné složky ke správnému vývoji embrya až po vylíhnutí mláděte. Pro jednoduchý popis : vajíčka mají bílou barvu a jsou cca 2 cm dlouhá s pevnou skořápkou .Velikost a tvar se však může lišit u každé samičky. Někdy se stává, že i jedna samička může mít vajíčka různého tvaru. Většinou bývají však mírně oválného tvaru s viditelnou špičkou, někdy jsou spíše kulatější a špička je nevýrazná, jindy mají velmi protáhlý tvar a špička poněkud vyčnívá. Dále se mohou vyskytovat i různé deformace lehčího i těžšího rozsahu. Tyto deformace vajíčka mohou být způsobeny různými faktory. nejčastěji se však jedná o nedostatek některých vitamínů a minerálů (zvláště vápníku) nebo také o abnormality v rozmnožovacích orgánech samičky. Takováto vajíčka jmohou být různě pokřivená, s hrubou nerovnou skořápkou, nebo také beze skořápky, pokuze překryta blánou, nebo je skořápka příliš tenká a křehká.Vzácnější mohou být abnormality, kdy má vajíčko více než jeden žloutek, nebo se uvnitř velkého vejce nachází malé. Tyto poruchy mohou být pro samičku závažné, neboť to znemožnuje normální vypuzení vajíčka a může tak dojít snadno k jeho zadržení.

  Ještě bychom si měli podrobněji popsat, z čeho se vajíčko skládá a jak vypadá uvnitř. Základní struktura každého ptačího vejce je stejná a tvoří ji 5 složek:

        1) skořápka

                                            2) blány se vzduchovou komůrkou

3) bílek

   4) žloutek

                 5) zárodečný terčík

1) Skořápka - je tvořena vápníkem a jak jsem se již zmínila výše má většinou tvar nepravidelného ovlálu. Skořápka poskytuje vejci především ochranu ppřed vnějšími vlivy. Skořápka je tvořena z vápníku, tedy poskytuje také zásobárnu tohoto materiálu pro vývoj embrya. Také je prostoupena póry, především na tupém konci vejce, kde se nachází vzduchová komůrka důležitá pro zásobování embrya kyslíkem. Hlavním úkolem pórů je výměna plynů, zajištění dýchání zárodku a odvod vody.  Přes póry mohou také pronikkat nečistoty a infekční bakterie, většinou jich však spoustu zadrží skořápka. Přesto by vajíčka neměla být znečištěná.

2) Blány vejce se vzduchovou komůrkou - bílek je obklopen dvěma blanami, které jsou spolu navzájem volně spojeny. Vnější blána je spojena se skořápkou. Vzduchová komůrka vzniká díky odpařování a spotřebovávání obsahu vejce embryem, kdy dochází ke zmenšování obsahu a obě blány se na tupém konci oddělí. Velikost vzduchového prostoru se během vývoje embrya zvětšuje.  

3) Bílek (albumen) - je hlavním zdrojem potravy a vody ve vejci a během inkubace je zcela spotřebován. Tvoří ho 10% bílkovin a 90% voda. Obsahuje vitamíny a minerály rozpustné ve vodě. Bílek je hustější než žloutek, jinak by se stalo, že by žloutek vyplaval až ke špičce a přilepil by se ke skořápce. Toto se však může stát, pokud se vejce leží příliš dlouho bez obracení.  Na protilehlých pólech vejce jsou umístěny poutka (chalazy). Jedná se o spirálovité závity z hustého bílku, které se navíjí v opačných směrech. Když je vejce obraceno, otáčí se žloutek v bílku a přitom se jedno poutko odvíjí a druhé navíjí. POZOR! Vždy obracíme vejce pokaždé jiným směrem, nikdy ne stále stejným, neboť by se jedno poutko stále odvíjelo a druhé navíjelo, až by došlo k prasknutí a tím k úhynu embrya. V prvních dnech embryonálního vývoje je pbracení velmi důležité, neboť cévní systém ještě není natolik vyvinut, aby dokázal dopravovat kyslík a živiny - tedy zárodek může využívat pouze ty, které jsou v jeho blízkosti. Při otočení vejce tak díky řídkému bílku  získá nový zdroj živin.

4 ) Žloutek - je tvořen měkkým kulatým váčkem, který obklopuje tzv. vitelinová membrána, obsahující samičí zárodečnou buňku a velké zásoby potravy. Tyto zásoby tvoří 50 % voda, 30 % tuk a 20 % bílkoviny. Žloutek obsahuje vitamíny rozpustné v tuku. Největší část žloutku se nespotřebuje během inkubace, ale před vyklubáním, kdy je žloutkový vak vtažen do bříšní dutiny a poskytuje tak zárodku zásobu potravy v prvních dnech. Ptáci, kteří zůstávají po vyklubání v hnízdě mají podstatně menší žloutkový váček než ptáci, kteří po vyklubání hnízdo opouštějí (např. kachny, husy, bažanti, křepelky).

5) Zárodečný terčík - je základním kamenem budoucího ptáka. V čerstvě sneseném oplozeném vajíčku rozpoznáme zárodečný terčík jako malý bílý terčík nahoře na žloutku. Tvoří ho spojení vajíčka samičky a spermie samečka. Díky mnohonásobnému buněčnému dělení zárodečný terčík vyroste než je vejce sneseno ve shluk buňek, který je již rozpoznatelný pouhým okem. Během inkubace roste dál tento shluk buněk a vzniká z něj embryo.

Jak jsem již uvedla na začátku, vajíčko bývá sneseno v 1 - 2 denních intervalech, v počtu 4 - 6, ale nejsou ani výjimky, kdy bylo sneseno více než 9 vajíček. Pokud nám začne samička již snášet vejce, neměli bychom ptáky rušit. V některých případech je však nutné vejce postupně odebírat, např. zjistíme-li, že se ptáci nestarají o podstatně mladší mládata, která se vylíhla z později snesených vajec. nebo pokud sám chovatel chce, aby se všechna mláďata vylíhla najednou. Vždy bychom však měli odebírat vajíčka, pokud jsou rodiče z hnízda venku, nebo s maximální opatrností a ohleduplností. vajáčka vždy vybíráme z hnízda velmi opatrně, nesmí se přetočit špičkou nahoru, ani příliš otáčet, také je třeba dát pozor na jakékoli nárazy, které by mohly poškodit skořápku nebo zárodek uvnitř. Jak tedy postupovat, když nám korely již zasedly na první snůšku?

   Zásadně je v prvních dnech vůbec nerušíme, pokud to opravdu není vyloženě nutné. Všechny kontroly počtu a stavu vajíček příjdou později. Pouze kontrolujeme, zda se oba partneři střídají v sezení a zda alespoň jednou denně opouští budku, aby se nažrali a vyprázdnili. Pokud se tak nestává po více ne dva dny, a je tedy vysoce pravděpodobné že by korela uhynula,  pak je důležité zasáhnout donutit ji budku opustit, ale opravdu velmi šetrným způsobem. Doba kladení vajíček a počet vajíček je jak jsem se již zmínila individuální, je tedy vhodné přihlédnout k této okolnosti při první kontrole vajíček. Dále budeme pokračovat v následující kapitole: Vysedávání mláďat, odchov mláďat přirozeně rodiči. Nyní si probereme možné obtíže a problémy se snůškou. Potíží se snůškou obecně může být celá řada, od těch prvotních - tedy neschopnost snůšky vlivem neplodností samičky, přes opakovanou snůšku neoplozených vajíček, nebo neschopnost a značné problémy se snesením vajíčka, které může mít pro samičku fatální důsledky.  Zde tedy najdete výčet možných problémů:

 

Problém 1) Ptáci jsou již dospělí, dlouhou dobu spolu, avšak se spíše ignorují než aby jejich chování připomínalo pár nebo jsou vůči sobě agresívní. 

Příčina: Korely si zkrátka "nepadly do oka" a náprava je poněkud složitá.

Řešení:  trpělivost, počkat, zda se situace zlepší, nebo většinou častější řešení je výměna jednoho z jedinců za jiného, nebo zvláště když není známo, který jedinec agresi působí, výměna obou jedinců za nový pár.

 

Problém 2 ) Dospělému páru se nedaří páření, přestože se jedinci snaží.

Příčina: Přestože mohou být korely dospělé (pohlavní dospělost začíná cca v 9 - 12 měsících věku, duševní dospělost a způsobilost odchovu však déle cca ve věku 18 - 24 měsíců), mohou nastat potíže s pářením, zvláště jedná-li se o pár, který se snaží o snůšku vůbec poprvé. Někteří samečci nebo i samičky mohou být jaksi neobratní, nebo se nechají velmi snadno vyrušit okolními vlivy a výsledkem jsou sice snesená vajíčka, avšak ve většině případů neoplozená.

Řešení: Zde platí jediné, nechte páru dostatek času a trpělivost.

 

Problém 3) Další potíží může být, že samička samce odmítá, přestože si jinak přebírají peří a nejsou vůči sobě nijak agresívní.

Příčina: Samička pravděpodobně ještě není připravena na páření a na snůšku. Řešení: Opět zde platí trpělivost a zbytečně pár nerušte.

 

Problém 4) Probíhá páření ašak se  stále neobjevuje žádná snůška.

Příčina: Samičky mohou začít snášet o trochu déle, většinou 7. - 10. den od páření. Do 14 dnů je to normální režim. Pokud ani po měsíci nebo dvou samička nesnáší vajíčka, přestože je již dospělá (Starší 18 měsíců) anebo již v minulosti vajíčka snášela, pak by se mohlo jednat o nějakou hormonální nerovnováhu či poruchu, která vyžaduje odbornější vyšetření.

 

Problém 5) Samička stále sedí v budce, nebo nemůže létat, pouze chodí po zemi, špatně přijímá potravu a tekutiny, je posmutnělá.

Příčina: Zadržení vajíčka. Samička se snaží vajíčko snést, avšak jí uvízlo. Příčiny mohou být různé - většinou nadměrnbá velikost vajíčka - zvláště u mladých samiček při prvním vajíčku, nebo naopak u starších, kdy nadměrně velké vejce signalizuje konec reprodukční schopnosti samičky, také atypické tvary vajíček nebo absence skořápky může být příčinou zadržení vajíčka. UPOZORNĚNÍ: Toto může být pro samičku velmi nebezpečné a značně vysilující, proto je včasný zásah chovatele namístě!!!

Řešení: Samičku odchytněte a umístěte do tepla a ponechte ji v klidu. Pokud nedojde během několika hodin ke snesení vajíčka, můžete se pokusit o ještě jednu pomoc a to nakapat samičce do kloaky trochu jedlého oleje. Pokud vajíčku ovízlo spíše blíže ústí kloaky a je hmatatelné, můžete se pokusit avšak velmi opatrně a velmi mírným tlakem vajíčko posouvat dále kupředu. Pokud je však vajíčko spíše vzadu, je špatně hmatatelné nebo máte jen podezření, že se porušila jeho skořápka, v žádném případě se nepokoušejte jej pomoct vytahnout, ale navštivte urychleně veterináře. Prasknutí vajíčka a poranění vnitřního ústrojí samičky mívá často těžké následky a ve většině případů dochází k uhynutí samičky.  

 

Problém 6) Ptáci se páří, sanička snáší vajíčka, ale všecha jsou opakovaně neoplozená.

Příčina: Zde se může jednat o několik příčin:

a) sameček je ještě mladý nebo nezkušený a páření neprobíhá tak, jak by mělo

b) sameček může být neplodný, nebo mít nějaké hormonální problémy

c) vzácnější jev - samička, přestože může snášet vajíčka, může mít nějaký problém, který brání oplodnění (abnormalita vnitřní struktury vajíčka)

Řešení: a) Vyčkejte, až sameček dovrší věku alespoň 18 měsíců, poté, pokud se situace nezlepší, může se jednat o závažnější vadu, kdy je jediným řešením výměna samečka.

b) Zde většinou bývá problém neodstranitelný, nebo komplikovaná léčba, která se většinou nevyplatí. Vyměňte samečka za jiného. Stávajícího samečka do chovu nelze použít, ale existují lidé, kteří velmi rádi přijmou takového koreláčka jako kamaráda ke své korele.

c) Pokud se prokáže tento problém, řešení je stejné jako u bodu b). Vyměňte samičku za jinou.

 

Problém 7) Ptáci se vzájemně v době páření a hnízdění napadají, přestože se jinak snesou. Dochází k oškubávání peří, nebo  k drastickým útokům. Sameček nechce pustit svoji partnerku do budky, nebo nahání po kleci / voliéře. Upozornění: Takto se však může chovat nejen sameček, ale i samička a svého druha napadat!

Příčina: Chování může být podmíněno hormony - zvláště u samců v době páření,  dále nervozita samiček, zvláště jedná-li se o první snůšku, anebo jsou-li ptáci nadměrně rušeni, nebo překrmováni vitamíny a vaječnou směsí.

Řešení: Odstraňte možné příčiny - nerušte pár zbytečně, snižte krmnou dávku. Pokud by se situace nelepšila, nebo naopak zhoršovala a docházelo by k velkým  a opakovaným útokům, pár raději k chovu nepoužívejte.

 

Problém 8) Jedinec nebo pár požírá, nebo rozbíjí snesená vajíčka. V extrémních případech dochází k poškozování snůšky ostatních párů.  

Příčina: Zde mohou být příčiny různé:

a) nedostatek vitamínů a minerálů (zvláště vápníku)

b) porucha chování jedince nebo páru (často se to od jedince naučí i jeho partner)

Řešení: Ptákům podávejte minerální prostředky a pozorujte jejich chování. Pkud se problémy neustále opakují, pak se jedná o poruchu chování, která je neodstranitelná a pár v chovu nepoužívejte a izolujte od ostatních.

UPOZORNĚNÍ: Požírání vaajíček, škubání peří a hrubé napadání ostatních je porucha chování, která může být mezi korelami vysoce rozšiřitelná. Proto je potřeba takové jedince z chovu vyřadit, aby nedocházelo k dalšímu napadání. Především tito ptáci přenášejí tuto poruchu na svá mláďata. 

 

TOPlist
aktualizováno: 20.05.2018 13:25:06