Péče o korelu 6 - další možné problémy

Vítejte na stránce calopsitta.wbs.cz v sekci Péče o korelu 6 - další možné problémy

V této sekci se dozvíte další informace a řešení dalších problémů ohledně chovu korely chocholaté.

 

 

PROBLÉM

 

MOŽNÉ PŘÍČINY

 

ŘEŠENÍ

Korela se nenechá ochočit:

Nově zakoupená korela se nenechá ochočit, ačkoliv se jí chovatel dostatečně věnuje.

 

Zvíře si z mládí přineslo špatné zkušenosti s člověkem, nebo jste nekoupili mládě, ale již dospělého ptáka.

Takového jedince se můžete pokusit ochočit mírným násilím, a to tak, že si vezmete opakovaně ptáka na ruku a budete jej přidržovat a opatrně drbat za krkem. Toto je vhodné provádět v místnosti, kde je šero, pták bude klidnější. Tato metoda však není vhodná pro citlivější chovatele, neboť korela může často velmi silně štípnout. Při častém opakování by však pták měl strach překonat. Upozorňuji však, že toto je metoda, vyžadující opravdu velmi citlivé zacházení a rozhodně to není o tom, že korelu chytnete nějak silně. Je to opravdu až ta poslední metoda, pokud ostatní selžou a VŽDY DÁVEJTE PŘEDNOST před jinými metodami. 

Přivykání dvou korel:

Ke korele přibyl společník. Ptáci si však na sebe ani po delší době nezvykají, nejeví o sebe zájem nebo se napadají.

Tento problém často vzniká, je-li korela dlouho chovaná o samotě. Takový pták může být bázlivý a má problémy s přijetím nového partnera. V lepší situaci dochází ke vzájemné ignoraci, v horší však k potyčkám. Toto je také možné u zvířete, které dlouhá léta žilo v páru a nového partnera již nechce. Také přílišná vazba na člověka může být příčinou.

Korely většinou bývají družné, proto by neměl být problém pokusit se ptáky přeci jen spřátelit, avšak bychom vždy měli každého dát nejprve zvlášť do klece a nechat je komunikovat a pozorovat se pouze přes mříže. Později, kdy už se ptáci takto snesou, je můžeme zkusit nechat prolétnout v jedné místnosti. Nejlépe v takové, která je pro oba jedince neznámá. Poté je můžeme dát do společné klece, ale vždy bychom měli dát agresívnějšího ptáka do klece k méně agresívnímu, ne naopak, aby se potlačilo teritoriální chování. Pokud vykazovali agresivitu oba ptáci, je lepší je dát do klece, která je neznámá pro oba v neznámé místnosti. Chování ptáků vždy sledujeme a při sebemenší potyčce bychom měli zpozornět, a pokud problémy přetrvávají, ptáky opět od sebe oddělíme.  Pohlaví ptáků většinou nehraje až tak významnou roli ve vzájemném sbližování.

Pták je apatický nebo bez nálady:

Pták se téměř nehýbe, chová se tiše, málo žere

Korela ve spoustě případů je jen uražená, nebo se jí něco nelíbí. Také je možné, že se cítí osaměle. Toto je však přechodné období, které by nemělo trvat déle než pár hodin. Při déletrvající apatii a nechutenství (1 den) se však může jednat o onemocnění.

Po celý den bychom měli korelu kontrolovat a pokusit se objasnit hlavní příčinu. Pokud problémy přetrvávají, pták je načepýřený, slábne a objevují se další varovné symptomy, je třeba bez prodlení navštívit zvěrolékaře.

Změny trusu:

Trus ztrácí svoji pevnou konzistenci, mění se v kašovitý nebo zcela tekutý. Nelze rozlišit bílou a zelenou složku.

S velkou pravděpodobností se jedná o průjem buďto infekčního nebo jen stresového původu. Tento jev se také stává, vypije-li pták příliš studenou vodu, nebo sní velké množství ovoce. Neinfekční průjmy se většinou po krátké době upraví (po několika hromádkách). V případě, že průjem přetrvává, nebo trus silně zapáchá, je třeba navštívit veterináře, neboť se může jednat o infekci.

Ptákovi podáváme dostatek tekutin, voda by měla mít však pokojovou teplotu. Vhodné je také podání rozmačkaného banánu s drobky sucharu. Korelu umístíme do zvláštní klece a sledujeme jakoukoli změnu v trusu. V případě přetrvávání průjmu déle než 1 den, ptáka ihned dopravíme k veterináři. Trus bychom měli vzít s sebou na rozbor.

Krev v oblasti kloaky:

Pták silně tlačí, ale žádný trus nevychází. Opeření v oblasti kloaky může být krvavé a spodní část břicha nateklá.

Může se jednat o zácpu v důsledku pojídání papíru (což některé korely velmi rády dělají). Příčinou může však také být nádorové onemocnění (nezhoubné, ale i zhoubné) anebo, jedlá-li se o samičku, zadržení vajíčka.

Při zácpě pomůže jemná masáž břicha a vlhké teplo (např. umístěním do mokrého šátku), ale i zahřívání infračerveným světlem. Tyto prostředky mohou pomoci také v lehčích případech uvíznutí vajíčka. Do kloaky můžete také vetřít trochu jedlého oleje. Pokud se potíže do hodiny nezlepší, je třeba korelu dopravit k veterináři. Především bez prodlení, máte-li podezření, že došlo k poškození skořápky u uvízlého vajíčka, neboť bez okamžitého odborného ošetření, toto bývá pro samičku vždy smrtelné. I v ostatních případech bychom však neměli dlouho otálet a korelu nechat vyšetřit.

Změny na kůži a poranění:

Na některé části těla se objevuje kožní změna, nebo malá ranka.

Pták se mohl poranit při létání, nebo při velké aktivitě v kleci nebo na ptačím stromě. Také v období toku může výjimečně dojít k menšímu zraněné mezi samečky. 

Malá poranění ošetřujeme vatovým tamponem, dezinfikujeme jódovou tinkturou. Krevní výrony ošetřujeme příslušnou mastí. Větší poranění přenecháme veterináři.

Nadměrné a časté pelichání:

V kleci leží velké množství vypadlých per. Ptákovi se také mohou objevovat lysiny.

Pták rovnoměrně pelichá po celý rok. Pelichání může být silnější na konci hnízdění.  Mělo by se však rychle upravit. K přechodnému vypadávání velkého množství per dochází také při vyděšení ptáka ve snaze uniknout nepříteli. Za dlouhotrvající nadměrné pelichání, při kterém dochází až ke tvorbě lysin, mohou hormonální změny, porucha látkové výměny nebo nedostatek vitamínů.

Korele dopřejte vyváženou potravu s přídavky vitamínů a také pobyt a čerstvém vzduchu a sluníčku. V případech, kdy toto nepomáhá, se poraďte s veterinářem.  Pokud ptáci silně pelichají po odchovu mláďat, nenecháváme je hned znovu sedět, ale je-li to možné, počkáme minimálně dva měsíce, než se ptáci alespoň trochu zregenerují. Korely nenecháváme hnízdit více než 3x do roka.

Časté kýchání nebo zívání:

Pták ve srovnání s normálním stavem nadměrně zívá nebo kýchá.

Zívání způsobuje nedostatek kyslíku, který ptáka unaví. Pokud pták kýchá, aniž by se mu objevil výtok z nozder, může to znamenat ucpání nozder v důsledku přítomnosti prachu a nečistot v prostředí kolem ptáka, nebo suchý vzduch.  Pokud se však objevuje výtok z nozder, může být korela nemocná.

Korele zajistíme čerstvý vzduch, ale vyvarujeme se průvanu. V pokoji by mělo být také zařízení na zvlhčení vzduchu, často postačí koupací mistička s vodou, nebo je dobré denně postříkání v místnosti rozprašovačem.

Pták šetří jednu nohu nebo křídlo:

Korela používá jen jednu nohu, nebo nelétá, protože nemůže částečně nebo vůbec hýbat jedním křídlem.

Za těmito příčinami mohou být pohmožděniny, nebo v horších případech zlomeniny.

Pokud je končetina pohyblivá, když s bolestmi, většinou se nejedná o zlomeninu. Postižené místo natírejte mastí na pohmožděniny. 
U nehybných, bolestivých a volně visících končetin je nutná návštěva zvěrolékaře, který odhalí pravou příčinu rentgenem.

Spory ve voliéře:

K hnízdícímu páru nebo párům byly přidruženy nové korely. Ptáci na nové společníky reagují agresívně.

Pár nemá možnost v rámci voliéry vytvořit si vlastní teritorium. V některých případech hnízdící ptáci vedle sebe další pár nesnesou.

Především by měla být voliéra dostatečně velká, aby si každý pár mohl vymezit svůj jakýsi revír. Voliéry zásadně osazujeme stejným počtem samečků a samiček. Pokud chováme více párů, musí mít voliéra dostatečné množství budek. Pro cca 4 páry je lepší do voliéry umístit minimálně 6 budek, aby měli ptáci na výběr. Pokud je jeden z párů velmi agresívní, měl by být od ostatních ptáků izolován.

Problém při párování ptáků:

a) Pořídili jsme korele partnera, avšak ptáci o sebe nejeví patřičný zájem.

 

b) Při párování více ptáků v jedné voliéře může také dojít ke sporům několika samečků o jednu samičku.

 

c) Pták uchází o již zadaného jedince.

a) Korely jsou, co se týče párování velmi vybíravé a je možné, že si zkrátka nepadnou do oka jako partneři, přesto spolu mohou vycházet jako dobří přátelé. Ve výjimečných situacích se ptáci nesnesou a musí být od sebe odděleni.

 

b) máme-li ve voliéře několik jedinců ke spárování, může se zpočátku stát, že dojde k občasným šarvátkám o samičky. Pokud se nejedná o vážná napadení, není třeba se znepokojovat, je to přirozená situace, která se po nějaké době vyřeší.

 

c) Tento problém může také občas nastat. Zde pomůže jen trpělivost. Pokud se lichý sameček uchází o již zadanou samičku, většinou opět dochází ke sporům, než daný jedinec pochopí, že má prostě smůlu. Výjimečně se však může stát, že se ptáci přepárují.

a) Zde je řešení takové: dát ptákům určitý čas, aby se dobře poznali. Někdy trvá i celý rok, než si na sebe zvyknou. Někdy se však ani poté nespárují a je lepší zkusit sehnat jiného partnera – chcete-li chov, nebo se smířit s tím, že ptáci nezahnízdí.

 

b) I zde platí řešení – trpělivost, ale být na pozoru a případné velké rozepře nenechat zajít do extrémů, kdy by takové situace mohly skončit vážným zraněním nebo smrtí ptáka. Pokud by nějaký jedinec působil opravdu velké problémy, je lepší jej izolovat od ostatních pouze s  přidělenou partnerkou, nebo výměna za klidnějšího.

 

c) V tomto případě nelze příliš ovlivnit tuto situaci. Občas pomáhá opět izolace ptáka společně s příslušným potencionálním partnerem na několik týdnům nebo měsíců. Není však vyloučeno, že se ptáci spárují a že po navrácení do voliéry nebude pták dělat nadále potíže. Co se přepárování týče, pak je skutečně možné, že k této situaci dojde, avšak se většinou jedná o nestabilní pár, nebo pár, který má potíže s hnízděním nebo odchovem mláďat. Stabilní páry spolu zůstávají po celý život.

Problémy s hnízděním:

a) Ptáci se páří, ale samička stále nesnáší.

 

 b)Vajíčka snesena jinam než do hnízdní budky, přestože ptáci budku zkoumají.

 

c)Korely hnízdní budky ignorují, nebo se jich bojí.

 

d) Ptáci sedí na vejcích nestále, partneři se nestřídají v sezení

a) U tohoto problému může být několik příčin: buďto se jedná o velmi mladou samičku, která je sice schopna páření, ale ještě nevytváří vajíčka, nebo to může být hormonální porucha.

 

b) Toto bývá běžné, hnízdí-li ptáci poprvé, většinou problém brzy ustává s nabytými zkušenostmi ptáků.

 

c) V tomto případě je třeba trpělivosti, korely si na budky časem zvyknou.

 

d) I tento problém se většinou týká začínajících rodičů, po určité době (bohužel však po 
i několika nezdarech) se tento problém napraví. Pokud však přetrvává i po čtvrtém pokusu, může se jednat o neharmonický a málo stabilní pár. V takových případech je lepší ptáky k chovu nevyužívat, nebo obměnit jednoho z partnerů.

a) Problém řešte dle stáří samičky. U mladé počkejte minimálně, než jí bude rok a půl. Pokud by byla starší dvou let, a hrozila by hormonální porucha nebo neplodnost, poraďte se se zvěrolékařem.

 

b) Zde je potřeba dohlédnout, zda byla již další vajíčka snesena do budky nebo mimo ni a podle toho buďto vajíčka (nebyla-li poškozena nebo již zahřívána a následně zachlazena) přestěhovat, pokud ptáci sedí již v budce, nebo vajíčka ponechat tam, kde na nich ptáci již pevně zasedli, neboť v případě přesuny bychom riskovali opuštění snůšky.

 

c) pokusíme se korelám vytvořit příjemné prostředí, zbytečně je nerušíme. Zásadně neumísťujeme k budkám zvláště ke vchodu příliš mnoho větví nebo bidélek, ptáci se cítí ohroženě a budky nepřijímají.

 

Problémy s odchovem mláďat:

a) Mláďata se nemohou vylíhnout, nebo jsou postižená, či hynou v prvních dnech.

 

b) Mláďata jsou zdravá, ale rodiče se o ně nestarají, nebo se starají nedostatečně.

 

c) Rodiče svá mláďata oškubávají, bezdůvodně vyhazují z hnízda nebo jim působí jiné újmy.

 

d) Rodiče se o svá mláďata přehnaně bojí, jsou agresívní vůči chovateli nebo vůči ostatním ptákům, mláďata jsou plachá a bázlivá v důsledku chování rodičů.

a) Zde se většinou jedná buďto o genetickou poruchu při vývoji zárodku, špatnou polohu ve vajíčku (pokud mládě není schopné vyklubání) nebo nedostatkem vitamínů samičky během páření a snůšky.

 

b) Může se stát v případě, hnízdí-li ptáci poprvé, nebo jsou při odchovu rušeni.  Občas také ptáci z hnízda vyhodí slabá a nemocná mláďata – to je v přírodě běžný jev a někteří ptáci si jej přinesli i do chovu v zajetí.

 

c) Zde se opět může jednat o nezkušenost páru, je-li však toto počínání opakované, jde o zlozvyk, nebo o ptáky resp. ptáka s narušeným chováním, které si získal špatnými zkušenostmi v mláděcím věku.

 

d) Ptáci mají strach o snůšku, nebo o mláďata až tak veliký, že agresívně útočí na jiné ptáky nebo na chovatele. Někteří práci ze strachu mohou svá mláďata ohrozit na životě anebo rozbít vajíčka v hnízdě. Mláďata takových rodičů bývají velmi plachá, bojí se opustit budku a často může dojít k jejich předčasnému úhynu v důsledku stresu.

a) Ptákům dodávejte vitamíny a minerály, dohlédněte na to, zda korely vajíčka pravidelně vlhčí (do klece nebo voliéry umístěte mističku s vodou ke koupání), v případě že k vlhčení nedochází, vajíčka několikrát týdně slabě postříkejte rozprašovačem. Pokud se ani po třetím pokusu mláďata nevylíhnou nebo jsou postižená, je problém skutečně genetický a pár k chovu nevyužívejte. Můžete se ještě pokusit o rozdělení a spárování obou jedinců s jinými partnery.

 

b) Ptáci by měli být minimálně rušeni. U slabých nebo nemocných mláďat, kdy je toto jednání běžné, dohlédněte na další průběh odchovu zbylých mláďat v hnízdě. Pokud jste takto přišli o celý vrh, dopřejte ptákům malý odpočinek a dostatek vitamínu. Zcela jistě se brzy pokusí o další snůšku.

 

c) V tomto případě, kdy se jedná o poruchu chování, je odnaučení ptáka oškubávání nebo zabíjení mláďat velmi složité. Můžete se pokusit být trpěliví a nechat pár ještě jednou sednout, ale většinou k nápravě nemusí dojít. Zde je třeba zvážit jaká je intenzita oškubávání. V lehkých případech je možné pár nechat mladé vyvést a mláďata ve věku  10 - 14 dní odebrat a ručně dokrmovat. Je-li oškubávání velmi těžké nebo rodiče svá mláďata mrzačí (okusování nohou, klování, zabíjení), není možná náprava a pár je k chovu naprosto nevhodný. Je třeba také upozornit, že mláďata odchována takovými rodiči mají velkou pravděpodobnost, že v dospělosti budou své potomky také oškubávat.

 

d) Opět platí, vyrušovat ptáky co nejméně. Při podávání krmení nebo manipulaci s mláďaty při čištění budky na ptáky klidně mluvte, snažte se nedělat prudké pohyby. Mláďata při čištění budky můžete jemně podrbat za krkem, po několika takových opakováních by se měla zklidnit.

Pták si škube peří:

Pták se škube sám a může být takto oškubaný téměř po celém těle, především v místech, kam si může dosáhnout zobákem. Může se výjimečně stát, že se takto škubají ptáci vzájemně, nebo jeden pták oškubává jiné a naopak.

Korela se cítí osamělá. Jindy se však může jednat opět o vrozený zlozvyk, kdy jeden pták oškubává druhého.

Korele dejte do klece pokud možno dostatečné množství různých hraček a také větviček na ozobávání. Hračky p nějaké době obměňujte, aby se korela nenudila.  Pokud chováte jen jednu korelu, měli byste se jí každý den věnovat, nechat ji volně prolétnout, povídat si s ní. V případě chováte-li více ptáků, je třeba Takového jedince, který ostatní ptáky škube, dát do zvláštní klece, avšak aby byl s ostatními ptáky ve vizuálním kontaktu. Po několika týdnech jej zkuste vrátit k ostatním. Pokud se situace nezlepší, bude lepší takovou korelu nechat v kleci zvlášť. Věnujte jí však dostatečnou pozornost.

Pták je příliš tlustý:

Korela postupně ztloustla natolik, že může stěží nebo nemůže vůbec létat.

Korely tloustnou z příčiny špatné nebo jednostranné výživy a také z nedostatku pohybu. Řada korel si oblíbí slunečnicová semínka obsažená v krmných směsích, nebo různé pochoutky v podobě tyčinek a přijímají tak příliš mnoho tuku, který tělo nestačí odbourat. Mnozí ptáci mají sklon jíst pouze to, co jim chutná a pokud korele vyhovíte, a budete jim podávat pouze oblíbené krmení, bude strava ptáků brzy jednostranná.

Je tedy dobré, aby byl  ve směsi správný  poměr  různých zrn. Tučných semínek jako je např. slunečnice, oříšky by mělo být ve směsi podstatně méně, než zrn s vyšším obsahem bílkovin a vlákniny (např. proso nebo lesknice). Pták by měl mít dostatek pohybu – tedy létání.

Příliš tlustému ptákovi byste rozhodně neměli nasadit tvrdou dietu, neboť by to mělo neblahý vliv na jeho metabolismus, avšak značně omezte pochoutky a pamlsky a korelu každý den vypusťte z klece, aby si zalétala. Pokuste se ji nalákat na nějakou zábavnou činnost, která ji v pohybu podpoří.

Odmítání potravy, nechutenství:

Korela náhle přestala žrát, nebo odmítá určitý druh potravy.

Zde se může jednat o tyto problémy:

a)Korela se mohla přejíst (většinou krátkodobý problém, který se brzy upraví)

 

b) Onemocnění různého charakteru – nechutenství trvá déle než den.

 

c) Korela může tímto způsobem dávat najevo nelibost, nebo protest (některé korely se naštvou, když se jim něco nelíbí, nebo se jim chovatel nevěnuje) – tak též krátkodobý problém.

 

d) Stres – korela byla vystavena stresu – např. převoz nebo příliš mnoho nepříjemných vjemů z okolí. I tento problém by se měl po uklidnění ptáka být odstraněn.

e) Při odmítání pouze určitého druhu potravy – korele potravina nechutná nebo jí způsobuje zažívací potíže.

a) Toto se může stát, snědla-li korela např. celou tyčinku. Chováte-li jednoho ptáka, dohlédněte na to, aby se nepřejídal a pamlsek mu rozdělte alespoň na třikrát – tedy do tří dnů.

 

b) Navštivte neprodleně veterináře, poradí vám, jak dále postupovat. Při delším otálení pták snadno ztrácí energii v důsledku rychlého metabolismu a rychle slábne.

 

c) Jedná se o chvilkovou záležitost, kdy si korela nechce vzít oblíbený pamlsek, cítí-li se uražená. Toto se může stát, uzavřete-li ptáka do klece, avšak on by ještě chtěl létat nebo být s vámi.

 

d) Při cestování, přepravě nebo při koupi nového ptáka a následného příchodu do nového prostředí se často stává, že první den korela vůbec nežere nebo jen málo – je t o normální stav, vyčkejte. Druhý den by korela měla být již v pořádku. Zpočátku se může stát, že nemůže najít krmítko, proto nasypte trochu zrní na podlahu klece.

Uhynutí partnera:

Korele zemřel partner nebo dlouholetý společník v kleci, zbylý pták truchlí a nejeví o nic zájem.

 

Je-li korela chovaná o samotě, může se toto stát i v situaci, kdy zemře její chovatel a pták je svěřen příbuzenstvu.

Korely vytvářejí celoživotní partnerství. Je tedy velmi těžké pro takového ptáka, přijde-li o kamaráda nebo partnera. Často se stává, že takový pták přestane žrát, je skleslý, nezpívá a může být náchylný i k různým onemocněním.

Snažíme se korele dělat co nejvíc společnost. Pokud je pták ještě mladý, pokusíme se mu sehnat co nejdříve nového kamaráda.

Bohužel se také může stát, že po několika dnech přes všechnu naši snahu korela uhyne, neboť byla velmi fixovaná na svého kamaráda nebo partnera anebo svého pána.

Vážná onemocnění, zranění a stáří:

Tato problematika je asi nejbolestnější jak pro zvíře, tak pro chovatele, zvláště jedná-li se o vážné onemocnění nebo zranění, které je neslučitelné se životem, které korele působí utrpení a u kterého není jiné řešení, než zvíře utratit.  

 

Také vysoké stáří patří k závěrečné kapitole korelího života.

 

V případě vážného onemocnění (např. zhoubné nádory v pokročilém stádiu a které se nedají léčit, těžké infekce a záněty, kdy korelu horečka oslabila natolik, že není již schopna přijímat potravu,…) vážná zranění hlavy a následné ochrnutí, vážné poranění jiným zvířetem (např. pokousání psem nebo kočkou), vnitřní krvácení, nebo také vrozené defekty, které ptáčkovi viditelně způsobují velké utrpení…

 

Ve stáří se může jednat o poruchy metabolismu (poruchy trávení, neschopnost trávení některých druhů potravy, dlouhotrvající zácpa, průjmy), poruchy krevního oběhu, srdeční a plicní nedostatečnost, poruchy rovnováhy v důsledku mozkové příhody – neschopnost létat, sedět na bidýlku, oslabení imunity, celkové vyčerpání organismu…

Ve všech těchto případech je nutná konzultace s veterinářem, který se bude snažit doporučit nejvhodnější způsob řešení – tedy léčbu. Pokud však nebude zbytí, onemocnění bude natolik vážné a zranění komplikované, vězte, že bude nejlepším řešením nechat korelu uspat.  

 

Toto platí, i pokud vám korela zestárne natolik, že už její tělo bude velmi slabé. Korely se v zajetí dožívají průměrně 15 – 18 let. V mnoha případech se však můžeme setkat i s 20letými a staršími ptáky.  Vždy bychom však měli přihlédnout ke zdravotnímu stavu ptáka, a pokud jeho organismus slábne, neměli bychom jej nechat dlouho trápit.

 

 


TOPlist
aktualizováno: 02.01.2018 11:00:48