Přirozená inkubace a líhnutí mláďat

První kontrolu stavu vajíček bychom neměli dělat dříve než 7. den po začátku hnízdění, neboť ještě všechna vajíčka nebudou mít tak dobře znatelný zárodek a tako ještě spousta samiček v tuto dobu snáší. Je tedy lepší poprvé vajíčka zkontrolovat kolem 10. - 14. dne sezení. v tu dobu již budou mít všechna oplozená viditelný zárodek a také již v tuto dobu bývají všechna snesena.

   Kontrolu vajíček provádíme prosvícením silným zdrojem světla nejlépe v tmavé místnosti. Můžete si také pro kvalitnější viditelnost vyrobit prosvěcovací krabičku. Postačí menší krabička tak aby ji bylo možné postavit na zdroj světla (lampička, baterka). Na dně bude krabička samozřejmě otevřená nebo do ní vyříznete otvor aby světlo mohlo pronikat. Na protější straně, kam bude světlo dopadat vyřízněte malý otvor - takový, aby jím vajíčko nepropadlo, ale aby se dalo na otvor posadit. Takto lze vajíčko zkontrolovat. Při kontrole nejprve zkontrolujeme celkový vzhled, tvar a stav skořápky, zda není porušená, deformovaná nebo zeslabená v některých místech. Poté vajíčko umístíme do otvoru v krabičce špičatým koncem dolů.

   Především bych chtěla upozornit, abyste zabránili obracená vajíček špičatým koncem nahoru nebo prudkým naklápěním či mnohonásobným obracením vajíček kolem vertikální osy. Všechny takové neopatrné akce poškodí zárodek. Vyvarujte se také silnějších otřesů nebo prudkých změn teploty. Vajíčka nenechávejte dlouho mimo hnízdo, došlo by k podchlazení a k zániku zárodku. Také nadměrně vysoké teploty vajíčko mohou poškodit. Proto jej nikdy nenechávejte u tepelného zdroje. Neodkládejte je na topení nebo na rozžhavené plochy. Nenechávejte vajíčko posazené v krabičce déle než 30 vteřin. Po uložení vajíčka do jamky krabičky kontrolujte pohledem zbarvení v průsvitu. V období cca 10. dne inkubace (je již jasně znatelné žilkování vajíčka a tmavá skvrna asi na třetinu vajíčka - zárodek.) Většinou se nachází uprostřed vajíčka, přičemž se vývojem zárodek dostává níže ke špičce. V tupé části vajíčka je jasně viditelná vzduchová komůrka, která se během vývoje rozšiřuje směrem k zárodku. Je-li zárodek mladší než 7 dní, je ve vajíčku patrné slabé žilkování a uprostřed se nachází tmavá tečka o velikosti několik mm. Další kontrola vajíčka by měla nastat za týden. V tomto období je vajíčko již méně náchylné na prudké změny teplot a na otřesy, ale stále buďte velmi opatrní. V období cca 16. - 17. dne inkubace by mělo být vajíčko již zcela tmavé, pouze vzduchová komůrka znatelná. V tuto chvíli bývá vývoj mláděte dokončen a mládě se pomalu připravuje k vyklubání. Může se stát, že v té době některé zárodky odumřou. Toto poznáte podle barvy skořápky. Normální vajíčko s živým zárodkem bývá bílé bez tmavých skvrn, během vývoje ztrácí třetinu své hmotnosti- tedy se zdá o něco lehčí.

   Pokud najdete na vajíčku nápadně tmavé skvrny, vajíčko případně zapáchá nebo má silně poškozenou (malá prasklinka nevadí, pokud nejsou poškozeny blány) skořápku, případně neztrácí na hmotnosti nebo naopak je příliš lehké, jakoby vyschlé, je takové vajíčko již nepoužitelné a mělo by se z hnízda odstranit. Předtím však proveďte kontrolu prosvitem. U poškozených vajec často vidíte odumřelý tmavě skvrnitý zárodek nebo se zárodek zastaví a nevyvíjí se - je tedy mnohem menší než ostatní přestože byl na stejné úrovni nebo naopak napřed. Po zkontrolování, chce-li chovatel znát příčinu odumření, může toto vajíčko otevřít. Avšak toto provádějte pouze poté, co zkontrolujete ostatní vajíčka, umístíte  je zpět do hnízda, abyste se vyhnuli infekci zdravých vajec. Proto se také nedoporučuje nechávat ve hnízdě poškozená a odumřelá vajíčka. Mohou na zdravá vylíhnutá mláďata nebo na mláďata těsně před vylíhnutím přenést infekci.

   Samozřejmě dodržujte zásady hygieny. Pokud máte pochybnosti nebo podezření na nějaké prudké infekční onemocnění, které mělo za příčinu úhyn všech ostatních mláďat buďto během inkubace nebo po vylíhnutí, raději nechte ptáky prohlédnout zvěrolékařem.

 

   Nyní se zaměříme na možné problémy během  a na příčiny nezdařené inkubace.

Problém 1) Vajíčko (nebo celá snůška)  je i po 10 dnech zahřívání prázdné.

Příčina: Vajíčko (nebo snůška)  je neoplozené.

Řešení: Vajíčka odeberte a nechte pár znovu zasednout. V příúpadě, že se problém několikrát za sebou opakuje, existuje možnost, že je jeden z ptáků neplodný, nebo má nějakou hormonální poruchu či abnormalitu. V tomto případě pár k chovu nepoužívejte.

 

Problém 2) Zárodky se nevyvíjí, nebo se vyvíjí značně pomalu, nebo naopak příliš rychle a později odumírají.  

Příčina: Pravděpodobně se jedná o velké teplotní výkyvy, které mohou vývoj zárodku ovlivnit:

a) rodiče nezahřívají snůšku správně, často opouští hnízdo, nebo naopak vajíčka zahřívají příliš, bez chvilkového mírného zchlazení.

b) také vnější teplotní vlivy mohou zárodky poškodit  - příliš vysoké teploty (dlouhotrvající letní horka přes 30°C, nebo naopak chladné počasí s teplotami pod 10°C). Optimální okolní (venkovní) telota pro správný vývoj zárodků je 18 - 20°C. Teplota v hnízdě asi kolem 37°C.

c) kromě okolní teploty hraje roli v úspěšné inkubaci i vlhkost, která by v optimálním případě neměla klesnout pod 50%. Nízká vlhkost způsobuje vysychání vajíček a předčasný úhyn mláďat před vylíhnutím nebo během inkubace.

d) jsou-li všechny podmínky pro správný vývoj zárodku splněny a přesto mláďata uhynou během inkubace, může být na vině také genetická vada, nebo nějaké bakteriální či virové onemocnění, které je přenosné přes skořápku ( zvláště riziková jsou trusem silně znečištěná vejce), nebo také nedostatek vitamínů

e) Nadměrné nebo žádné obracení vajíček během inkubace - obracení vajíček si většinou zajistí ptači rodiče sami. Některé horlivé páry však mohou přílišnou manipulací vajíčka poškodit častým obracením kolem polélné osy v důsledku přetržení poutka. Naopak při absenci obracení vajíček může zárodek přirůst ke steně vajíčka, nebo se bude vyvíjet abnormálním způsobem což by mělo za následek odumření zárodku nebo  vylíhnutí deformovaného mláďěte.

 

Řešení:

add a) Tento problém se nedá příliš ovlivnit, pouze korely nadměrně nevyrušovat, vyčkat na další snůšku a doufat, že se problém nebude opakovat.

add b)  Je třeba zajistit, nebo se alespoň pokusit, je-li to možné, optimální teplotu. Optimální okolní teplota pro správný vývoj zárodků je 18 - 20°C.

add c)  Dohlédněte, aby zvláště v parných dnech samička nebo sameček na snůšku usednul s navlhčeným peřím. Toto můžeme provézt jednoduše postříkáním peří korely  vodou z rozprašovače, nebo ji nechat vykoupat v mističce.

add d)  Genetické vady jsou bohužel neodstranitelné, pár v chovu nevyužívejte. Dodržujte čistotu hnízdních budek a celého chovného zařízení.

add e) S vajíčky při kontrole manipulujte velmi opatrně (především v první třetině vývoje, kdy sjou velmi citlivá na výkyvy vnějšího prostředí), snažte se, aby se ptáci při kontrole hnízda příliš neplašili a nedošlo k přílišnému otáčení vajíček. Pokud vysedávání probíhá přirozeně ptačími rodiči, nemusíte se obávat, že ptáci vajíčka neotáčí. Tento problém se týká spíše líhnutí uměle v líhni, kdy je třeba dohlédnout na to, aby vajíčka byla několikkrát denně správně obrácena. 

 

Problém 3) Mláďata se vyvíjí do posledních dnů naprosto normálně, avšak nejsou schopna vyklubání.

Příčina: Opět zde hraje velkou roli vlhkost, genetické dispozice, ale také poloha mláďěte ve vajíčku.  

 

Nyní si vysvětlíme, jaké polohy při klubání jsou normální a jaké jsou pro mláďě nebezpečné, nebo smrtelné.

Normální polohy mláďete:

Hlavička uložena pod pravým křídlem - Tato poloha je přirozená poloha mláděte při vyklubání

Abnormální polohy, které jsou variací přirozené polohy: Zobáček nad pravým křídlem, zobáček nad levým křídlem.

Abnormální polohy, které nemusejí být pro mládě smrtelné – mláděti lze pomoct s klubáním:

Hlavička ve špičatém konci vejce – mládě nemá možnost dostat se ke vzduchové komůrce, hrozí udušení. Při včasném zásahu lze mláděti pomoci.

Nožičky nad hlavičkou – mládě se nemá možnost dostat ze skořápky, nemůže se nožkami opřít. Lze pomoci opatrným odloupnutím horní části skořápky.

Hlavička nesměřuje ke vzduchové komůrce, přestože je mládě ve správné poloze – většinou u kulatých vajíček, mláděti lze pomoci.

Abnormální polohy, které jsou pro mládě téměř vždy smrtelné:

 Hlavička pod levým křídlem

Vzácné abnormální polohy jako mládě napříč ve vajíčku, nebo kombinace více abnormálních poloh např.: nožičky nad hlavičkou a zároveň hlavička ve špičatém konci vejce, více mláďat ve vajíčku s abnormální polohou.

 

Další možné potíže a příčiny úhynu embryí a mláďat před těsně vylíhnutím nebo těsně po vylíhnutí:

Neinfekční příčiny:

1) chyba ve výživě matky: např. nedostatek vápníku (tenká skořípka), nebo naopak nadbytek vápníku (příliš silná skořápka, zvápenatění ledvin), nedostatek biotinu (dochází k nedostatečné tvorbě cévního systému žloutkového vaku), příliš mnoho selenu (zhoršená klubatelnost, deformace končetin).

2) Genetické defekty: dají se těžko odhalít u jednotlivých mládat, ale můžou se vyskytovat u jednoho páru opakující se příčiny úhynu - např. úhyn ve stejnou dobu, nebo stejné změny např. deformace zobáku nebo končetin.

3) Přeprava a zbytečné otřesy vajíček.

4) Podávání léků rodičům: Zvláště podávání léků obsahující tetracyklin, chlorampenicol, penicilin, cephalosporin nebo sulfonamid. Tyto látky mohou poškodit kostru, končetiny nebo orgány embryí.

5) Chemické jedy z venčí: herbicidy, nikotin, petrolej, minerální oleje. Znečištění skořápky těmito látkami má za následek deformace zárodků nebo úhyn mládat před vylíhnutím.

Infekční příčiny:

Bakteriální infekce: streptokoky, stafylokoky, E coli, salmonela, enterobaktery.

Mykoplazmata

Chlamidie

Virové  infekce: adenovirus, leukóza, reovirus...

Kvasinkové a plísňové infekce: Candida, Aspergillus

Zárodek takto postižený může uhynout kdykoli během inkubace, většinou všakc těsně před vyklubáním.

 

   

TOPlist
aktualizováno: 02.01.2018 11:00:48