Základní informace a původ korely

 

Vědecká klasifikace:
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: kakaduovití (Cacatuidae)
Bionomické jméno: Nymphicus Hollandicus (Kerr 1792)
Starší, téměř nepoužívaný název:  Calopsitta Novaholandiae
Jiný cizí název (hojně používaný ve světě): Calopsita / Calopsitta / Calopsitte / Qarrion / Weiro
Anglický název: Cockatiel
Německý název: Nymphensittich
Český název: Korela chocholatá

 

Odkud vzniklo její jméno:

Odborný název korely chocholaté zní — Nymphicus Hollandicus KERR (pojem „a nymphicus“ pochází z řečtiny a znamená nevěsta, nevěstin nebo dívčí. Své druhové jméno tedy korely získaly nejspíše pro svoji útlou postavu a jemnou tělesnou stavbu. Druhou částí názvu „hollandicus“ znamená pocházející z (Nového) Holandska – tak se říkalo tehdejší Austrálii. Dodatek „KERR“ značí jméno prvního vědce, který se jimi zabýval.

 

Původ:

Austrálie (téměř celý kontinent kromě pobřežních oblastí a Tasmánie).

 

Přirozené životní prostředí:

Travnaté stepi, suché oblasti, polopouště, zemědělské oblasti

VŽDY U VODNÍHO ZDROJE!

 

Vzhled:

Existuje mnoho barevných variant. Přírodní zbarvení korely je šedé, popř. se žlutými odznaky.

 

Velikost:

Průměrně  30–32 cm (od hlavy ke špičce ocasu) — délka ocasu asi 15 cm. Korely výstavního typu mohou být větší (až 35 cm).

 

Hmotnost:

Mezi 80–110 gramy (divoké korely bývají drobnější než korely domestikované).

 

Průměrný věk:

15 let (ale může být i 18 a více)

 

Pelichání:

Koncem hnízdění silnější, jinak občas nějaké pero (výměna peří je postupná, pták nikdy neshazuje příliš peří najednou).

 

Pohlavní dospělost:

7 - 9 měsíců, chovná dospělost o něco později (asi 15 -18 měsíců).

 

Hnízdění:

U divokých ptáků — ve své vlasti od srpna do prosince. U domestikovaných téměř po celý rok, pokud mají vhodné podmínky (světlo, dostatek krmení a optimální teplotu).

 

Počet vajíček ve snůšce:

3-7 vajíček, nejčastěji 5, ale výjimečně i 9 a více.

 

Intervaly ve snášení vajec:

Většinou obden

 

Počátek sezení na vejcích:

Po 2. nebo 3.vajíčku, někdy i od prvního

 

Doba sezení na vejcích:

18–21 dní (oba se mírně zkracuje nebo prodlužuje dle teploty a vlhkosti prostředí)

 

Doba vylétnutí mláďat z hnízda:

Přibližně 33–35 dní, u některých mutací jen 25 dní

 

Mladí ptáci:

Podobni samicím, mají malou chocholku a světlý zobák, rozlišení pohlaví bývá obtížné (zvláště u žlutého a perlového zbarvení).

 

Jak žijí korely v přírodě:

Korely obývají celou Austrálii s výjimkou vlhkých oblastí. Mají rády život v otevřené krajině a rády se zdržují v blízkosti vodních toků. Také mohou zavítat do oblastí, kde se pěstuje obilí, protože tam mají dostatek potravy. Základem jejich potravy jsou travní semena (např. trojzub (spiniflex), semena plevelů a ovoce.

Korely jsou velice přizpůsobivé teplotním výkyvům (podnebí v Austrálii může být velmi proměnlivé — v některých oblastech překračují teploty přes den 30°C a v noci klesají pod bod mrazu).

Tyto teplotní výkyvy zvládají za pomoci svého peří, které načepýřením vytvoří izolační vrstvu vzduchu, anebo vyhledávají tělesný kontakt a zahřívají se navzájem. Naopak horkům čelí hojným pitím, koupáním v kalužích a malých tůňkách a podřimováním ve stínu s roztaženými křídly.

Jelikož korely nežijí v oblastech s pravidelnými obdobími dešťů (v některých oblastech jejich přirozeného výskytu prší jen velmi málo), je tím ovlivněno jejich reprodukční chování.

 

Korely žijí v hejnu

Korely žijí zpravidla přinejmenším v páru, ale nejčastěji v malých hejnech. Však během sezónního stěhování a u vodních zdrojů se může sejít až několik tisíc ptáků. Při hledání potravy nebo vhodného místa k hnízdění jsou schopné celé týdny létat přes celý kontinent. Potravu a pití přijímají výhradně na zemi. Kvůli možným nepřátelům se však chovají velmi ostražitě. Bezpečí poskytuje především soudržnost hejna. Korely v letu mezi sebou udržují neustálý hlasový kontakt. Létají rychle a rovnoměrně. Každodenní aktivity vykonává celé hejno společně.

 

Nepřátelé korel

Hlavními nepřáteli korel jsou draví ptáci, kteří se zaměřují na slabé a nemocné jedince, hadi, kteří sice neloví dospělé ptáky, ale mohou zničit nebo sežrat vejce nebo nelétající mláďata, a také člověk, který je často a bez slitování pronásleduje, protože velké hejno může způsobit škody na úrodě obilí.

Dále se ptáci stávají oběťmi silničního provozu, bouří, sucha a požárů v buši.

 

Hnízdění:

V Austrálii korely vyvádějí mláďata většinou od srpna do prosince, ale výjimečně i celoročně. Vejce snášejí v dutinách, kmenech starých stromů nebo v pařezech. Ve dvoudenních intervalech samička snese 2–5 vajíček, na nichž sedí oba partneři. Asi po 19 dnech se začínají z vajec líhnout mláďata v odstupech, jak samička kladla vejce. Jsou holá a bezmocná. Zpočátku je zahřívá a pečuje o ně pouze matka. Sameček jí předává krmení u vchodu do hnízda. Čím jsou mláďata větší, tím více se na jejich krmení a výchově podílí sameček a asi po 4–5 týdnech se mláďata pokoušejí vylétnout z hnízda. Další 2–3 týdny o ně stále pečuje otec a mladí ptáci se seznamují se životem v hejnu.

Jak se korely dostaly do Evropy:

Evropané počali s osidlováním Austrálie až v 18.  století. S rozvojem lodní dopravy se zároveň rozšiřovaly možnosti přepravy zvířat do Evropy. První odchov korel se v Evropě podařil v 50. letech 19. století a protože chov korel nebyl příliš náročný, rychle se rozšiřoval.

Všechny korely nabízení dnes ve specializovaných obchodech pocházejí z pozdějších odchovů. Divocí ptáci se již několik desetiletí do obchodů nedostávají. Při koupi ptáků tedy nemusíme mít špatné svědomí. Zvířata jsou zvyklá na život v lidské péči.

 

 

TOPlist
aktualizováno: 20.05.2018 13:25:06